Květen 2008

Co bych dělal, kdybych měl autistické dítě

14. května 2008 v 23:21 | Stephen M. Edelson, Ph.D., přeložil Lumír z Ostravy |  "NOVÍ" rodiče

Originál v angličtině najdete na adrese http://www.autism.org/wereaparent2.html

Předchozích 25 let jsem měl to potěšení vést výzkum v několika oblastech autismu a spolupracovat s mnoha vedoucími průkopníky, včetně biomedical (Bernarda Rimland), chování/výchova (Ivar Lovaas), a smyslový (Grandin, Vít Berard, Lorna Jana král, Melvin Kaplan, Helena Irlen). Tyto zkušenosti mi pomohly rozšířit moje pochopení jak by se dalo pomoci těmto jednotlivcům.
Jedno z nejobtížnějších a stresujícím obdobím pro rodinu je když poprvé pochopí, že jejich dítě má autismus. Rodiče pak čelí kritické a životem-určující otázce:
Co bych měl dělat abych pomohl mému dítěti? Rozhodnutí kterou léčbu zavést (a kterou ne) pravděpodobně předurčí další vývoj dítěte. Nastínil jsem kroky, které bych udělal já kdybych byl rodičem autistického dítěte.


Akční plán
Ze všeho nejdříve bych napsal na Autism Research Institute (ARI, 4182 Adams Ave., San Diego, CA 92116; fax: 619-563-6840) a požádal o rodičovský balíček., který je zdarma. Balíček obsahuje bohaté informace, které popisují cesty jak rozumět a řešit mnoho problémů spojené s autismem. Balíček zahrnuje vzorové vydání čtvrtletního ARI informačního bulletinu.Také bych kontaktoval místní organizaci (ASA) v mé oblasti. Místní organizace mi pravděpodobně poskytne cenné zdroje a kontakty.
Důležitá poznámka: Před kontaktem mé nemocenské pojišťovny bych si nejdříve přečetl pojistné podmínky.
Intervence
Jsou dva hlavní přístupy o které bych současně usiloval; a čím dříve jsou tyto intervence zahájeny, tak je lepší prognóza dítěte.
První přístup je založen na určení, zda dítě má zdravotní problémy.
Tyto problémy mohou znamenat kritickou potřebu nezbytných vitamínů a minerálů (vitamín B6 s hořčíkem, DMG, vitamín A a C), žaludeční problémy (propustnost střeva, přebytek kvasinek, virová infekce), vysoké hladiny těžkých kovů a dalších toxinů (rtuť, olovo), citlivost na potravu, alergie atd. Většina autistů trpí jedním či více z těchto problémů.

DAN (braňte se autismu nyní!) je aktivita zaměřena na tyto bio-zdravotní věci. ARI distribuuje protokol o diagnostice a péči pod názvem Biomedical Assessment Options for Children with Autism and Related Problems. Seznam zkušených osob, které rozumějí a vědí jak pečovat o zdravotní podmínky můžete obdržet, když napíšete do ARI či na webové adrese: http://www.AutismResearchInstitute.com.
Z mnoha léčiv uvedených v protokolu bych nejdříve dal dítěti vitamín B6 s magnéziem, poté dimethylglycine (DMG) a zahájil GFCF dietu.

Poznámka k lékům: Někteří pediatři předepisují léky autistickým dětem i když úřady pro potraviny a léčiva (asi v USA) neschválil žádná léčiva pro léčení autismu. Navíc, skoro každý lék má škodlivé vedlejší účinky. Někdy slýchávám zprávy o prospěchu z Risperidal, Prozac, a Ritalin. Avšak je velmi pravděpodobné že dokonce větší zlepšení nastane užitím jiných, bez medikamentů biomedikální péčí (viz ARI\'S vydání: 34Q).

Jestliže dítě hovoří velmi málo nebo vůbec ne, nechal bych dítě otestovat na epilepsii. Epileptické záchvaty mohou mít vliv na řeč. Electroencephalogram (EEG) změří mozkovou činnost a možná zaznamená epilepsii. Jestliže dítě má epilepsii, užíval bych ne-toxické doplňky stravy za účelem vyléčení epilepsie., jako vitamín B6 a DMG.

Druhý přístup je výchova- vzdělávání. Aplikovaná analýza chování (ABA) je dobře zdokumentovaná a efektivní vzdělávací metodou pro mnoho autistických dětí. Tato metoda zahrnuje sezení 1-na-1 instruktážních sezení a využívá vzdělávací úkoly vyvinuté speciálně pro autismus.
Vzdělávání opožděných jednotlivců: Základní nápravné techniky od O. Ivar Lovaas, je znamenitý zdroj a popisuje podrobně, jak aplikovat tuto metodu.
Poté co jsou biomedikální a výchovné intervence dobře zvládnuty, zaměřil bych svou pozornost na dětské smyslové problémy. Mnoho autistů trpí přecitlivělým nebo necitlivým smyslovým systémem. Tyto problémy mohou zahrnovat sluch (zvuk citlivost, zdá se být hluchý), zrak (světlo citlivost, zraková pozornost problémy), hmat (citlivost na dotek, necitlivý na bolest), vestibular (touha po nebo opakování jistých pohybů, jako houpání), proprioceptive (nadměrné skákání), čich ( přecitlivělost nebo necitlivý na vůni), a chuť (něco s jídlem - zobání, ďobání ???, lízání???). Existuje několik způsobů jak omezit či eliminovat mnoho těchto problémů, jako výcvik sluchové integrace (slyšení), výcvik zraku a Irlen čočky (zrak), a smyslová integrace (vestibular/hmat/proprioceptive - vnímání těla?).

Tyto tři léčebné přístupy načrtnuty výše se navzájem doplňují. Osoby trpící autismem jsou často více pozorné a více motivovány k učení brzy po léčení biomedical a smyslových problémů. Dítěti se může dařit dobře také po aplikaci jednoho z těchto přístupů, ale kombinace může vést k ohromujícím výsledkům a dokonce vyléčit některé děti.

Další krok. Stojí za to podívat se na jiné efektivní metody pro léčení autismu jako je strukturované učení, sociální příběhy ?, Greenspanova metoda, učení komunikace s pomocí výměny obrázků (PECS), a Grodinovy relaxační /vizuální obrazové techniky .

Rodinné záležitosti.
Výchova autistického dítěte může být velmi stresující pro celou rodinu. Sourozenci se občas cítí ignorováni, protože rodiče věnují mnoho pozornosti autistickému dítěti. Rozvod je docela běžný v rodinách s autistickým dítětem. Dále, příbuzní a blízcí přátelé se mohou držet v ústranní. Je důležité být si vědom těchto nebezpečí a upozornit na ně/pojmenovat je jestliže by se měly vyskytnout.

Konečně, je důležité být silný zastánce dítěte. Mnoho profesionálů je si vědom příznaků spojených s autismem. Avšak nevědí, jak jej léčit. Informace je mocný nástroj. Držel bych všechnu dokumentaci, diagnostiku a výsledky testů o dítěti pohromadě v dobře organizované složce. Kdykoli je to možné, poskytl bych odpovídající články a jiné informace terapeutovi a jiným profesionálům pracujícím s dítětem. Jako mnoho jiných rodičů autistických dětí bych vhodně do výuky zapojil profesionální učitele jak pracovat s dítětem.

Je důležité si být vědom, že autismus je léčitelný a je mnoho použitelných zdrojů, jako jsou knihy, zpravodaje, internet, konference.

Bohužel nevím, kdo přeložil, ráda bych ho uvedla, já (Boba) jsem to nebyla

Dr Edelson o vysokých dávkách vitamínu B6 a hořčíku

14. května 2008 v 23:17 | Stephen M. Edelson, Ph.D., Středisko pro studium autismu, Salem, Oregon |  Vitamíny a autismus

Po více než 30 let dávají rodiče svým autistickým dětem B6 a hořčík a ve většině případů pozorují zlepšení v rozsahu od mírného po dramatické. Tato intervence se zdá být efektivní a navíc levná.

Užívání B6 a hořčíku je vědecky nejvíce podporovaná biologická intervence proti autismu. Existuje 18 studií ukazujících, že B6 a hořčík jsou prospěšné pro asi polovinu autistů. Jedenáct z těchto studií zahrnovalo dvojitě slepý placebo test. Tyto studie dokumentovaly snížení problémů v chování, zlepšení chování a normalizace mozkové vlnové aktivity a močové biochemie. Je také prokázané, že B6 a hořčík mohou redukovat záchvatovou aktivitu. Rodiče také mnohdy zaznamenají zlepšení v pozornosti, učení, řeči/jazyku a očního kontaktu. Informace o těchto výzkumných studiích a další důležité informace můžete získat v Autism Research Institute (například odpovědi k často kladeným dotazům, dávkově - hmotnostní tabulku).

Nejznámější preparát tohoto druhu vyrábí Kirkman Laboratories pod názvem Super Nuthera http://www.kirkmanlabs.com/products/multivitamins/super_nuthera/s_nuthera_caps212.html

Anglický distributor pro Evropu a internetový obchod - http://www.nutricentre.com/

Průměrná účinná dávka je 8 miligramů (mg.) na libru (0,453 kg váhy dítěte) pro vitamin B6 a 3 mg na libru pro hořčík.

Tato doporučení jsou průměr - tudíž, jedinec může zareagovat lépe na nižší nebo vyšší množství. Rodiče by měli poprvé dát asi jednu čtvrtinu této dávky (t.j. 2 mg. na libru B6 a 1 mg. na libru. hořčíku) a postupně zvyšovat množství každé 3 až 4 dny. Rodiče by měli sledovat chování svého dítěte pro určení odpovídající dávky.

Pro správné vstřebávání je velmi důležité kombinovat hořčík spolu s B6. Problémy doprovázející nedostatek hořčíku: enuréza (noční pomočování), podrážděnost a zvuková citlivost. Občas autista vykazuje jeden nebo více těchto problémů po podání B6 spolu s hořčíkem. V těchto případech, osoba může potřebovat víc než doporučené množství hořčíku. Hořčík je relativně bezpečný - příliš vysoká dávka způsobí průjem.

Doporučujeme použít komplexní multivitamin/multiminerální doplněk, protože mnohé další vitamíny a minerály pomáhají při metabolizaci B6 a hořčíku. Dejte pozor: mnoho dětských vitamínů obsahuje jako sladidlo aspartam (nebo nutrasweet). Bohužel výzkum ukázal že aspartam může způsobit neurologické poškození (Russell L. Blaylock's 1996 book entitled Excitotoxins: The Taste That Kills).

Občas se diskutuje o efektivitě vysokých dávek B6. Jediná dokumentace nepříznivé reakce na velmi vysoké dávky (vyšší než doporučené dávky pro autismus) uvádí periferní neuropatii, ale to je velmi vzácná reakce. Periferní neuropatie je brnění nebo znecitlivění v prstech a nebo palcích u nohou. Snižování množství B6 obvykle vyloučí brnění nebo znecitlivění během jednoho nebo dvou dnů.


Slavná přednáška "Autismus je vyléčitelný!"

14. května 2008 v 23:13 | Vystoupení Bernarda Rimlanda, Ph.D. na kongresu o autismu, 19.11.2003, USA |  "NOVÍ" rodiče

Děkuji vám za pozvání k účasti na tomto důležitém zasedání, které je zásadní pro efektivnější léčbu autistických dětí.

Jsem Bernard Rimland, Ph.D. Titul jsem získal za práci v experimentální psychologii. Specializuji se na výzkumnou metodologii. Pracoval jsem ve výzkumu víc než 50 let, 45 let jsem se věnoval každodennímu hledání efektivní léčby autistických dětí.

Můj autistický syn Mark se narodil v roce 1956. Ve věku pěti let nám bylo řečeno, že je to beznadějné a nevyléčitelné a že bychom měli dát syna do ústavu. Neudělali jsme to. Do sedmi let nosil plenky a ptát se nebo odpovědět na otázku začal až po osmém roce. Dnes, ve věku 47 let, je mezinárodně uznávaným umělcem, který je zvaný do televize, včetně CBS, CNN a PBS networks stejně jako Japanese television network.

Má kniha, Infantilní autismus (1964), vyvrátila převažující domněnku, že autismus je duševní poruchou způsobenou špatným přístupem matky, který by mohl být vyléčen psychoterapií pro oba, matku a dítě. Má kniha rovněž naznačila, že profesionálové by mohli založit svou praxi na vědeckém důkazu spíše než na dogmatu. Dokonce dnes převládají spíše dogmatické než pragmatické názory. (Podívejte se například, na přístup FDA k nevyléčitelnému autismu, viz. níže.)

Frustrovaný lhostejností a nedostatkem zájmu o současný stav jsem založil v roce 1965 Autism Society of America a v roce 1967 Autism Research Institute ( http://autism.com/ari/main.html ) abych dosáhl potřebné změny. Tento institut jsem založil za účelem stanovit příčinu a najít efektivní léčbu autismu. Děkuji vám za umožnění mého vystoupení a vyslechnutí mého názoru, i když se čtyřicetiletým zpožděním.

Dnes, poprvé v historii, jsou úspěšně vyléčené autistické děti - žijící , dýchající, mluvící autistické děti - žijící mezi námi a užívající si své životy. Tyto děti, které již nenosí obávanou nálepku "autistický", vděčí za osvobození z autismu variantám léčby které byly, a ještě jsou, zesměšňovány, vysmívány a odmítány většinou respektovaných autorit ve vzdělávacích a lékařských institucí. Nicméně, nové léčebné přístupy rychle přesvědčují nejskeptičtější kritiky.

Mnohé z těchto uzdravených autistických dětí jsou synové a dcery lékařů, konvenčně vzdělaných doktorů medicíny, kteří vidí a moudře odmítají omezené a mylné možnosti nabízené konvenční medicínou. Můžete na videu vidět a slyšet osm z těchto osvícených doktorů vypravovat jejich vlastní příběhy, jsou k dispozici v Autism Research Institute: "Lékaři kteří úspěšně léčili své vlastní autistické děti." Tyto videopásky byly pořízené při skupinových prezentacích v roce 2001 a 2002 na konferenci Autism Society of America.

Výzkumný program Autism Research Institut bere v úvahu všechny formy léčby, které poskytují významný důkaz o zlepšení stavu autistických dětí, včetně obou - behaviorálních a biomedicínských přístupů.

Hlavním důvodem pro založení Autism Society of America v roce 1965 bylo napomoci ranné behaviorální intervenci, známé dnes jako "ABA". Můj výzkum mě pevně přesvědčil, že tato forma terapie mohla způsobit pozoruhodné zlepšení stavu mnoha autistických dětí, navzdory jeho zamítnutí většinou profesionálů kteří se považovali za autority v oblasti autismu. Dnes tradiční věda plně přijímá význam ABA, ačkoli uteklo 20 let než byla ABA akceptována. Teď , když je behaviorální přístup široce přijatý a dosáhl rozšíření, věnujeme své síly ke zdokonalení a zefektivnění biomedicínské péče. Cítíme, že léky nejsou vyhovující - žádné dítě není autistické kvůli nedostatku Ritalinu nebo Risperdalu. Všechny léky mají významné nepříznivé vedlejší účinky.

Rok 1995 byl počátkem toho, co je nyní široce rozpoznané jako epidemie autismu. Také nepochybně očividná byla skutečnost, že se dostatečně nevyužívá léků - léčby, která byla obvykle považovaná za "alternativní medicínu". (Většinu terapií alternativní medicíny je lépe charakterizovat jako "inteligentní medicínu".) V lednu, 1995, společně se dvěma váženými kolegy, pediatrem Sidney M.Bakerem, M.D., a chemikem Jonem Pangbornem, Ph.D., které považuji za nejzkušenější světové experty ve výměně látek autistických dětí, jsem poprvé svolal hnutí DAN! (Zvítězte nad autismem právě teď!). Oslovil jsem skupinu expertů, složenou z přibližně třiceti pečlivě vybraných lékařů a vědců ostře naladěných proti výzkumu autismu. Název - Porazte autismus právě teď! (DAN!), byl odpovědí na samolibost a přehlížení, které bylo tak evidentní v NIH, a v lékařských školách, kde výzkum léčby autismu byl prakticky nulový, s výjimkou experimentálních pokusů s různými léky určenými pro dospělé.

DAN! hnutí se ukázalo jako neobyčejně úspěšné. Nedávno jsme dokončili naši 12. DAN! konferenci v Portlandu v Oregonu, a další DAN! konference je naplánovaná do Washingtonu DC 16.-18. dubna, 2004. Také jsme pořádali sérii mini- DAN! konferencí pro trénink lékařů a dalších zdravotnických praktiků, a jsou vyvíjeny studijního plány pro vyučování zdravotních sester jak realizovat DAN! přístupy k diagnóze a úspěšnému léčení autismu. (
www.AutismResearchInstitute.com nebo www.DefeatAutismNow.com.) Systém DAN! praktikuje několik set lékařů v USA a někteří v zámoří. Nejdůležitější je, že jsou tisíce dětí (mnozí z nich synové a dcery DAN! lékařů), kteří nebudou již diagnostikováni jako autističtí a kteří byli zařazeni do běžných škol. DAN! program má vynikající úspěch!

Navzdory zřejmě dobrým výsledkům existuje množství překážek, které je třeba překonat. Nejvýznamnější překážkou je neústupné trvání Úřadu pro kontrolu potravin a léků (FDA), že neexistuje účinná léčba autismu, a je šarlatánství tvrdit opak. Rád bych předložil jako součást mého svědectví následující dopis napsaný mnou a Johnem Pangbornem, Ph.D. (také otcem dospělého autistického syna) Marku McClellandovi, M.D., komisaři FDA. Všimněte si, že FDA tvrdí na své webové stránce, že autismus je beznadějný a nevyléčitelný - navzdory velkému množství vědecky zdokumentovaných důkazů o opaku v našem dopisu zaslaném Dr. McClellandovi, na který jsme ještě nedostali uspokojivou odpověď. Cituji některý z důkazů, který vyvrátí oficiální tvrzení FDA.


Například, cituji důkaz ze dvaadvaceti publikovaných studií, založených na výzkumu vedeném vědci ze šesti zemí, že vitamin B6 (obvykle v kombinaci s minerálním hořčíkem) způsobí vysoce významné zlepšení stavu autistických dětí a dospělých. Jedenáct z těchto studií bylo dvojitě slepých, mnozí užívali placebo. Výsledky byly prokázány objektivními fyziologickými měřeními, projevilo se například zlepšení různých elektrofyziologických ukazatelů mozkové funkce, a snížení nebo vyloučení abnormálních látek v krvi nebo moči autistických dětí. (Můj syn Mark bral 1,000 mg vitaminu B6 spolu s 400 mg hořčíku každý den do svých 40 let. Pochybuji že je zdravější osoba na tomto kontinentu.)


Výukové rady pro děti a dospělé s PAS

12. května 2008 v 23:10 | Petr - Nedokonalý a malinko upravený překlad z : http://www.autism.com/families/therapy/teaching_tips.htm |  Všehochuť
Dosáhnout úspěchu mi pomohli vynikající učitelé a diky nim jsem byla schopna překonat austimus. Ve dvou a půl letech jsem byla umístěna do jeslí se strukturovanou výchovou a zkušenými učiteli. Odmalička jsem byla nepoddajná ve svém chování a ve stravovacích návycích. Děti s PAS potřebují denní (strukturovaný) režim a učitele, kteří ví, jak být přísní a zároveň citlivý.
Od svých dvou a půl do pěti let byl můj každý den strukturovaný a nebylo mi dovoleno to změnit. Měla jsem 45 minut 1:1 řečové terapie pětkrát týdně a moje matka najala vychovatelku, která si se mnou a mojí sestrou hrála čtyři až pět hodin denně. Při hraní mě učila používat řeč. Když jsme dělaly sněhuláka, nechala mě vytvořit spodní kouli a moje sestra pak musela udělat jeho další část. U jídla jsme jedli všichni dohromady a nesměla jsem dělat žádné "ismy". Pouze při jednohodinové odpoledni přestávce jsem se směla ponořit zpět do svého autistického světa. Můj mozek byl spojen s normálním světem 40 hodin týdně díky kombinaci pobytu v jeslích, řečové terapie, hraním si a stolováním bez "ismu".
Mnoho lidí s PAS myslí vizuálně. Myslím v obrazech a nikoliv řeči. Všechny moje myšlenky jsou jako video sekvence běžící v mých představách. Obrázky jsou mojí mateřštinou a řeč je můj až druhý jazyk. Naučit se podstatná jména bylo nejjednodušší, protože jsem si je dokázala přestavit ve svojí mysli. Naučit se slovo "nahoru" a "dolu" je vhodné za použití názorného příkladu. Například vzít letadlo a říct "nahoru" a vzlétnout s hračkou. Pro některé děti může být lepší přilepit na letadlo kartičku s nápisem "nahoru" nebo "dolů", když letadlo přistává.
Snažte se vyhnout dlouhým větám při pokynech. Lidé s PAS pak mají problém si zapamatovat celou posloupnost. Jestliže dítě umí číst, napište instrukce na papír. Nejsem schopna si zapamatovat pořadí. Když se zeptám na směr k benzínové pumpě, jsem si schopna zapamatovat pouze tři kroky. Více sekvencí si musím napsat. Nejsem si taky schopna zapamatovat telefonní čísla, protože si neumím v hlavě vytvořit obrázek čísla.
Mnoho dětí s PAS jsou vynikající v kreslení, umění a v programovaní. Tyto oblasti je potřeba povzbuzovat. Myslím, ze je potřeba klást více důrazu na vývoj talentů u dětí. Talent se může stát dovedností, která může být využita v budoucím povolání.
Některé děti jsou zaujati jedním předmětem, jako např. vlaky nebo mapami. Nejlepší způsob jak využít tuto fixaci je použít je při motivaci u domácích úkolů. V případě, že má dítě rádo vlaky, pak je vhodné je použít při čtení a matematice. Například vypočítat, jak dlouho bude trvat cesta vlakem ze Zlína do Prahy.
Používejte názorné metody pro výuku matematických pojmů. Moji rodiče mi dali matematickou hračku, které mi pomohla se naučit čísla. Skládala se ze sady bloků, které měly různou délku a různou barvu pro jednotlivé čísla od jedné do deseti. Díky nim jsem se naučila přičítat a odečítat. Můj učitel mě naučil zlomkům pomocí dřevěného jablka, které bylo rozdělené na čtyři kousky a hrušky, která byla rozdělena na půl. Tady jsem pochopila pojem čtvrtin a polovin.
Měla jsem nejhorší pravopis ze třídy. Mnoho dětí s PAS má problémy s motorickou kontrolou u svých rukou. Uhlazený pravopis je někdy velká dřina a může úplně dítě otrávit. Zmenšit frustraci a udělat psaní více příjemné můžete dovolením psaním na počítači. Je to mnohem jednodušší.
Některé děti s PAS se budou lépe učit číst foneticky, jiné zase pamatováním si celých slov. Já se učila foneticky. Moje matka mě učila akustickým pravidlům a pak mě nechala vyslechnout má slova. Děti s echolaií se budou vždy lépe učit pomocí pomocných kartiček a obrázkových knih, kdy je celé slovo asociováno s obrázkem. Je důležité mít obrázek a název na jedné straně kartičky. Když se dítě učí podstatná jména, musí vás slyšet a přitom vidět obrázek s nápisem. Jako příklad výuky sloves můžeme použít kartičku, která říká "skákat" a přitom názorně vyskočíme a řekneme "skákat". Jako obrázek můžeme použít fotografii nebo později pouze kresbu předmětu.
Když jsem byla malá, hlasitý zvuk, například školní zvonek, mně bolel v uších, jako když vám zubař narazí vrtákem na nerv. Děti s PAS musí být chráněny před zvuky, které je bolí v uších. Problematické jsou zejména: školní zvonek, interní oznamovací systém, sirény nebo například zvuk židle tažené po podlaze. V mnoha případech mohou byt alarmy, zvonky a sirény tolerovány, případě, ze jsou zakryté látkou nebo ovázané páskou. Zvuk židlí po podlaze muže být redukován přilepením ochranných podložek nebo kobercem na podlaze. Ditě se může bát některých místností, protože zde může dojít k nenadálému kvílení mikrofonu z interního rozhlasu. Obavy z děsivého zvuku můžou inicializovat špatné chování. Jestliže si dítě zakrývá uši, je to známka, že určitý zvuk je pro něj bolestivý. Někdy může být citlivost na jednotlivý zvuk, jako například požární siréna, odstraněna, pokud si tento zvuk nahrajeme. To umožní dítěti si zvuk pustit a postupně zvyšovat hlasitost. Je důležité, aby mělo dítě kontrolu nad přehráváním tohoto zvuku.
Některým lidem s PAS vadí visuální zábava a fluorescentní světla. Mohou vidět blikot u 50 Hz spotřebičů. Řešením je umístěni pracovního stolu u okna a omezit fluorescentní žárovky (nebo je nahradit co nejnovějšími).
Častým problémem může být, že lidé s PAS vidí na monitoru blikání obrazovky. Proto je lépe posunout frekvenci monitoru co nejvýš nad 60Hz.
Některé hyperaktivní děti, které se neustále vrtí, se často zklidní, pokud je oblečeme do těžší vesty. Tlak z oděvu jim pomáhá zklidnit nervovou soustavu. Já byla několikrát zklidněna pomocí tlaku. Nejlepšího výsledku dosáhnete při nošení vesty 20 minut a pak jejím sundáním na pár minut, tak abychom zabránili nervové soustavě se adaptovat na tuto situaci.
Někteří lidé s PAS budou lépe odpovídat nebo mít lepší oční kontakt v případě, že s nimi učitel komunikuje, kdy se houpají na houpačce nebo jsou zamotáni v dece. Senzorové podměty z houpání nebo tlak z deky někdy pomáhají zlepšit řeč. Houpání by vždy mělo být zábavou a nikdy vynucováno!
Některé děti a dospělí mohou lépe komunikovat psaním než řečí. Mohou taktéž lépe odpovídat, pokud jsou jim slova a věty zpívány. Některé děti s vysokou citlivosti na zvuk zase budou lépe reagovat, jestliže s nimi bude učitel mluvit šeptem.
Některé neverbální děti a dospělí nemůžou zpracovat vizuální a zvukovou informaci v jednom čase, protože jsou "mono-kanálový". Nemělo by být od nich vyžadováno dívat se a poslouchat najednou. Úkol by měl být buď vizuální nebo zvukový. Jejich nezralý nervový systém není schopen zpracovat oba vjemy najednou.
U starších nemluvících dětí a dospělých je hmat jeden z nejdůvěryhodnějších smyslů. Je pro ně často jednodušší cítit. Mohou se naučit abecedu tím, že jim dáme pocítit plastová písmena. Mohou se naučit dennímu rozvrhu tím, že jim dáme pocítit podobný předmět par minut před danou aktivitou. Například 15 minut před jídlem jim dáme do ruky lžíci nebo malé autíčko několik minut před tím, než pojedeme autem.
Někteří dětí s PAS netuší, že řeč se používá pro komunikaci. Jestliže si dítě řekne o hrnek, pak mu jej dejte. Pokud si řekne o talíř, když chce ale hrnek, tak mu dejte talíř. Musí se naučit, že když se řekne jednotlivé slovo něco se stane. Je pro ně jednodušší se naučit, že jejich slovo je nesprávné, jestliže chybné slovo vyústilo v nesprávný předmět, který nebyl požadován.
Mnoho lidi s PAS a s poruchou motoriky mají problém používat myš u počítače. Je těžké držet myš, jezdit s ní a přitom klikat tlačítkem. Někteří lidé s PAS nechápou, že pohybem myši měníme polohu kurzoru na obrazovce. Můžeme jim pomoci tím, že na myš nalepíme přesnou kopii kurzoru na monitoru.
Děti, které mají problém s porozuměním řeči, mají potíže s rozlišením některých stejně znějících souhlásek. Můj řečový terapeut mi pomáhal učit se slyšet tato slova protahováním a formulováním těchto těžkých souhlásek. I když děti projdou testem zda slyší v pořádku, stále můžou mít problém rozlišit některé souhlásky. Děti, které mluví v samohláskách velmi pravděpodobně neslyší souhlásky.
Mnoho rodičů mě informovalo, že sledování televizního pořadu s titulky pomohlo jejich dítěti v učení se číst. Dětí byly schopné číst a přitom si k tomu spojit mluvené slovo. Nahrávání oblíbených pořadů s titulky může být užitečné, protože pořad můžeme přehrávat stále dokola nebo zastavit.
Problémy s obrazovým zpracováním mívají dětí a dospělí, kteří se bojí eskalátorů. Obavy plynou z nemožnosti určit, kdy naskočit a kdy sejít z jezdících schodů. Tyto osoby mnohdy mají problém tolerovat fluorescentní světla. Tyto osoby taktéž často dávají přednost čtení na barevném papíře, který snižuje kontrast vůči černému textu. Pokuste se používat jasně žlutou. Použití brýlí Irlen může pomoci zmírnit tyto potíže (http://www.irlen.com).
Učení zobecnění je častý problém u dětí s PAS. Naučit děti všeobecným pravidlům při přecházení přes vozovku může být hodně složité v případě více různých lokalit. Pokud se učí těmto pravidlům pouze na jednom místě, může nabýt dojmu, že platí pouze na této křižovatce nebo přechodu pro chodce.
Dost častý problém je, že dítě používá toaletu pouze doma, ale nikoliv pak ve škole. Může to byt tím, že nemůže rozpoznat, kde se toaleta ve škole nachází. Dětí s PAS mohou použít malé, nerelevantní detaily k rozpoznání toalety. V jednom případě byl chlapec ochoten použít WC pouze v případě, že mělo černé prkno, jako doma. Jeho rodiče a učitelé ho přinutili požívat toaletu ve škole nalepením černé folie na záchodové prkno. Folie pak byla postupně ustraňována až byla i toaleta s bílé prknem zaregistrována jako toaleta.
Posloupnost je velmi složitý proces pro jednotlivce s těžší PAS. Někdy nejsou schopni porozumět, kdy je úkol prezentován jako série kroků. Naučit nemluvící dítě jezdit po skluzavce chce několik postupných kroku. Lézt po žebříku a sjet dolů po skluzavce. Je nutné to dítě naučit prakticky - dotekem než pouze vizuálně. Obouvání bot může být podobný problém. Můžeme například vzít ruku dítěte a položit jí na jeho/její chodidlo, aby pochopilo tvar svého chodidla. Dalším krokem bude "ohmatání" boty z vnější a vnitřní strany. Pak je potřeba vést ruku dítěte a nasadit boty Tento postup umožňuje procítit celý proces nasazování obuvi.
Velmi časté jsou stravovací problémy. Dítě je někdy fixované na detail, kterým identifikuje jednotlivé potraviny. Jedno dítě jedlo pouze Chiquita banány, protože bylo fixované na malou nálepku výrobce. Další ovoce byly ochotně akceptované, v případě, že na ně byla nalepena tato značka. Pokuste se přiložit jinou, ale podobnou potravinu do vaší nádoby s cereáliemi nebo do jiného obalu oblíbeného jídla . Například stejná plastová krabička, ale jiný jogurt, bezlepkový hamburger v obalu od McDonalds,….

Autismus je léčitelný

12. května 2008 v 0:16 | Boba |  "NOVÍ" rodiče

Několik tipů a rad, co můžete pro udělat pro své autistické dítě

Autismus je neléčitelný současnými postupy klasické medicíny, což je pro nás - rodiče, výzva k hledání jiných postupů a také naděje, že v dohledné době se také naše děti připojí do rostoucí skupiny vyléčených dětí.

Následující informace píši s nejlepším úmyslem Vás povzbudit, abyste se vydali "za hranice všedních dní" a pokusili se vlastními silami zlepšit stav Vašeho dítěte. Nejsou lékařskou radou - jsou to pouze informace z různých webů, knížek, a zkušenosti jak moje, tak jiných rodičů v Česku a v zahraničí.

Zatímco výčet psychických znaků u autismu je poměrně vyčerpávající (opožděný vývoj jazyka, špatný oční kontakt, nezájem o ostatní lidi, záchvaty vzteku, hyperaktivita, negativizmus, neschopnost abstraktní hry, poruchy smyslového vnímáni, výkyvy nálad, atd...), je zajímavé, že tyto děti mají také společné fyzické problémy, které se této nemoci obvykle nepřisuzují. Většina těchto dětí trpí potravinovými alergiemi a ekzémy, střevními problémy, zácpou / průjmy, přemnožením kvasinek, poruchou regulace imunitního systému a poruchami spánku... Detailní testování často odhalí vysoké hladiny těžkých kovů a jiných toxinů.

Co je biomedický přístup? Biomedické intervence jsou založeny na víře, že psychologické
symptomy PAS pochází z fyzických problémů, které má Vaše dítě a kterých řešení povede ke zlepšení psychického stavu. Je založený na hypotéze, že naše děti jsou přetížené kombinaci těžkých kovů (rtuti, olova a hliníku), virů a bakterií. Tyto toxiny zpomalují nebo znemožňují normální biochemické pochody v těle a mají za následek fyzické a hlavně mentální projevy, kterým říkáme PAS.
Čtyři nejdůležitější věci, jak můžete Vašemu dítěti pomoct se uzdravit, jsou:

1. Snižte toxickou zátěž

a) Zkuste odstranit z Vašeho domova co nejvíce toxinů. Mnohé klasické čistící prostředky, pesticidy, hnojiva, barvy a pod. jsou pro děti toxické. Snažte se nevařit na hliníkovém povrchu, neohřívejte jídlo v mikrovlnce v plastových nádobách. Buďte opatrní s renovací Vašeho obydlí

b) Pokuste se zlepšit Vašemu dítěti jídelníček - hodně zeleniny a ovoce, omezte co nejvíce rafinovaný cukr, omezte smažené jídla a jiné jídla obsahující trans-mastné kyseliny, vyhněte se umělým barvivům, ochucovadlům a konzervačním látkám. Pro inspiraci mrkněte na www.feingold.org

c) Zkuste bezmléčnou a bezlepkovou dietu (GFCF dieta). Některé statistiky uvádí zlepšení až u
65% detí. Velice zjednodušené vysvětlení je, že lepek a kasein (bílkovina v mlíku a mléčných výrobcích) jsou pro tělo velice těžko stravitelné a jelikož je autismus mj. metabolická porucha, vznikají jejich trávením u našich dětí opiáty gliadinomorfin a kazomorfin. V případě jejich vysoké hladiny a zvýšené propustnosti střevní stěny se tyto látky dostávají krví do centrálního nervového systému a zasahují mozek.

GFCF dieta může působit v počátcích na dítě podobně, jako když osobě, která je zvyklá na pravidelné užívání morfinu, tuto látku najednou do těla nedodáte. Reakcí není rovnováha, ale naopak, zesílení příznaků, které signalizují, že tělo postrádá dávku, na kterou je zvyklé. Postupně se však uklidňuje a zvyká si na nepřítomnost těchto látek. Více informací o této dietě najdete např. na http://www.gfcf.unas.cz

b) Vylučte potravinové alergeny - nejčastější potravinové alergeny jsou mlíko, pšenice, sója, vajíčka, kukuřice, čokoláda, kvasnice, burské oříšky, umělé barviva a ochucovadla. Alergické potraviny se dají vytestovat pozorováním (červené tváře, červené uši, tmavé kruhy pod očima, změny v chování), krevní zkouškou na alergologii IgE a IgG (v ideálním případě IgG4), nebo neinvazivním testováním EAV.

c) Očkování - očkujte pouze zdravé dítě. Pokuste se oddálit očkovací kalendář do doby, kdy bude Vašemu dítěti alespoň 24 měsíců. Někteří autoři doporučují den před, v den očkování a den po užívat vysoké dávky vitamínu C. Pokuste se, aby očkovací látka neobsahoval Thimerosal.

2. Pomozte zažívacímu systému se uzdravit

a) Rybí olej (tuk) kromě skvělých nutričních vlastností pomáhá léčit střevní trakt. Pro malé děti vybírejte přípravek s vyšším obsahem DHA, pro starší děti a dospělé zase s vyšším EPA. Mnoho rodičů zaznamenalo okamžité zlepšení očního kontaktu a zklidnění

b) Probiotika, zažívací enzymy, kolostrum - samé skvělé věci pro zažívání Vašeho dítka, nechte si poradit od odborníka

c) Nemá Vaše dítě candidu? Již mnoho let je známá úzká souvislost mezi autistickým spektrem a parazitickými organismy a kvasinkami. Hypotéza stojí na tom, že kvasinky jako např. Candida, se přemnoží jako následek oslabeného imunitního systému, navíc často vystaveného hojnému užívání antibiotik v dětském věku.

3. Zvyšte přísun živin

Balancovaný multivitamínový a multiminerálový přípravek - v ideálním případě na základě testů z krve, moči a stolice doktor určí, které specifické doplňky Vaše dítě potřebuje vzhledem k mnohonásobným toxickým efektům v jeho těle. Jinak zkuste hledat vhodný přípravek dle doporučených hodnot pro autistické děti, např. dle Dr Jamese Adamse www.autism.com český překlad najdete na http://bobin.blog.cz. Každopádně hledejte přípravek s vysokým obsahem vitamínů B6, B12, hořčíku, zinku a selénu a s nulovým obsahem mědi.

4. Zbavte dítě nežádoucích kovů a toxinů

Detoxikace - odstranění rtuti a jiných toxických kovů z těla - je nejdůležitější krok v léčbě Vašeho dítěte. Odstranění těžkých kovů umožňuje dítěti vrátit se zpátky do normálního stavu a zdraví. Neurologické, psychologické a fyzické symptomy se většinou vyléčí nebo vylepší po chelaci, která trvá 12-24 měsíců. Patří do rukou odborníka.

a) Magnesium Sulfát do koupele (Epsom Salt Baths). Můžete praktikovat každý den - přidejte 2-3 hrnky magnesium sulfátu do koupele a nechte Vaše dítě ve vaně alespoň 15 minut. Je k dostání v lékárnách (když slíbíte, že ho nebudete olizovat) nebo v zemědělských potřebách. Při koupání dejte pozor, aby dítě nepilo vodu z vany.

b) Chelace vyžaduje péči kvalifikovaného doktora. Využívají se cheláty v ústní nebo
transdermální formě, nejběžnější cheláty jsou DMSA, DMPS a EDTA (americké názvy léků, je možné, že v ČR jsou názvy jiné).

c) Homeopatie - konstituční léčba, která patří do rukou zkušeného homeopata - konkrétní lék/y se "šijí na míru" Vašemu dítěti.

d) Přírodní detoxikanty - existuje mnoho přírodních produktů, které dokážou odstranit těžké kovy a toxiny, např. glutathion, prostředky buněčné podpory, NDF Plus, PCA - RX a prostředky na báze zeolitů. Určitě stojí za přečtení http://www.brainchildnutritionals.com/PDF/Protocol.pdf, překlad najdete na http://bobin.blog.cz

e) Methyl 12často v kombinaci s Valtrexem Tyto speciální přípravky jsou důležité pro spravení buněčné komunikace, která je narušená toxicitou rtuti. Doplňky zahrnují Glutathion, Methyl-B12, Folinic Acid, Betaine (Trimethylglycine aneb TMG), DMG a SAM-e. Hodně pozitivních ohlasů na Methlyl-B12 najdete www.drneubrander.com.

f) RNA kapky vyvinuté Dr. Amy Yasko, pravděpodobně podporují mnohé fyziologické pochody.
Rodiče většinou používají tyto kapky jako hlavní léčbu www.holistichealth.com.

g) Jiné způsoby detoxikace - infračervená sauna, hyperbaric oxygen therapy...
V současnosti existuje široká škála možností, které biomedický přístup nabízí. Většina rodičů používá kombinace některých výše-zmíněných postupů. Každé dítě je jiné, některé postupy budou u Vás fungovat úžasně, některé málo, některé vůbec. Pro rodiče "zelenáče" v této oblasti je výběr nesmírně frustrující a mimo jiné právě proto je nesmírně užitečné spolupracovat s kvalifikovaným doktorem.

Proč je těžké najít doktora praktikujícího biomedický přístup? Předpokládám, že spolupracujete s doktorem, který studuje novinky o autismu a nevychází pouze z 30-let starých poznatků ze studia medicíny a z filmu Rain-man. Tedy, náš doktor-sympaťák by měl léčit podle klinicky-ověřených metod a léků. Výše uvedené metody bohužel nejsou klinicky ověřené a ani v dohledné době nebudou, protože:

a) technika současné medicíny na ně bohužel nestačí, spousta biochemických reakcí se odehrává v řádech nanosekund. Vědci prozatím neumí označit jednotlivé produkty metabolických pochodů a sledovat jejich pouť po organizmu

b) laboratorní testy jsou založené na principu, že tělo něco vylučuje (krev, moč, stolice), kdežto problém s našimi dětmi je, že v nich se toxiny hromadí. Současná lékařská věda není v stavu zjistit, kolik neurotransmiterů uniklo ze střeva a putuje organizmem, kde se nachází a kam míří

c) svědectví pacientů nejsou důvěryhodná - naše děti mají poruchu komunikace, často posunutý práh bolesti, informace o zlepšení podávají rodiče, kteří nikdy nebyli vyškoleni a metody se neodehrávají v laboratorních (nebo alespoň v nemocničních) podmínkách

Tož, hledejte informace a bojujte! - čtěte, navštěvujte webová fóra, ptejte se zkušenějších rodičů. V češtině stojí určitě za přečtení www.dobromysl.cz, diskuse na www.coeliac.cz, www.rodina.cz, www.jan-olomouc.estranky.cz .V angličtině existuje nespočet ohromných informací, mé nejoblíbenější: http://www.autism.com, www.defeatautismnow.com, http://www.generationrescue.org, www.holistichealth.com...

Potřebujete informace pro komunikaci s rodinou, přáteli, sociálními pracovníky, učiteli, terapeuty a doktory. Je velice důležité najít doktora, který chápe pravou podstatu zdravotního stavu Vašeho dítěte, aby Vás alespoň částečně chránil před ubíjející ignoranci současného náhledu na autismus. Věřte si a bojujte - Vy jste hlavní advokát Vašeho dítěte - hodně štěstí!

Boba