Říjen 2009

Hodnocení účinku léku

24. října 2009 v 22:47 | Temple Grandin, Ph.D. |  "NOVÍ" rodiče


Temple Grandin, Ph.D
Assistant Professor
Colorado State University
Fort Collins, CO 80523, USA
February, 1998

Pokud hodnotíme vliv léku, který má ovlivnit chování autistu, v podstatě hodnotíme riziko versus užitek. Benefit léku musí převážit rizika. Některé léky mohou poškodit jak nervový systém, tak vnitřní orgány, například játra. Tyto rizika hrozí v největší míře pro malé děti, protože nezralý nervový systém je víc citlivý ke škodlivým vedlejším účinkům. Dobré obecné pravidlo je, že by malé děti neměly být vystavené silným lékům, jelikož riziko poškození je velké. Čím mladší dítě, tím větší riziko. Je například omluvitelné podat malému dítěti Prozac, aby zastavil vážné sebepoškozování, ale bylo by pravděpodobně nesprávné mu ho podat, pokud by jeho jediným efektem bylo, že lék dítě mírně zklidnil. Pokud lék zlepšuje řeč, jeho použití by se pravděpodobně doporučilo.

Mozek teenagera nebo dospělého je již vyvinutý a tudíž riziko je menší. Pro mnohé adolescenty a dospělé autisty může být Prozac nebo Zoloft prospěšný (viz moje kniha, Thinking in Pictures, nebo moje jiné přednášky pro www.autism.org). V některých případech, pokud se malému dítěti podá příliš mnoho léků, může se stát, že nezaberou v pubertě. Tento problém se týká především léků jako Haldol a jiných neuroleptik. Praktické zkušenosti ukazují, že nutriční doplněk DMG je pro malé děti bezpečný.

Lék, který mění chování, by měl mít zřejmý a dramatický účinek. Jeden z nejlepších způsobů, jak hodnotit účinnost léku je "slepý test". Například začít podávat lék a NEříct to učiteli ve škole. Pokud učitel řekne "Jeeeeeeeeeeeeej, chování Vašeho syna se významně zlepšilo", pak víte, že lék funguje. Pro hodnocení vlivu léku je důležité, abyste neměnili ve stejném čase jiné terapie. Změňte pouze jednu věc zaráz, abyste mohli přisoudit efekt k příčině. Vliv nového léku těžko objektivně zhodnotíte, pokud Vaše dítě začalo současně s novým lékem navštěvovat novou školu. Pokud se nejeví, že by nový lék přinášel dostatečný přínos, který by předčil rizika, měli byste ho přestat podávat. Léky mají léčit. Pokud změna není zjevná a dramatická, pravděpodobně nestojí za to pokračovat v dané léčbě. Pro správný náhled na věc je opravdu důležité, abyste současně začínali pouze s jedním lékem.

Mnozí autisti užívají příliš mnoho různých přípravků. Pokud někdo dlouhodobě užívá nějaký lék, nikdy s ním nesmí náhle skončit. Dávky se musí snižovat postupně. Pokud během pár dnů nebo týdnů zkoušíte nový lék a rozhodnete se s léčbou skončit, většinou je to možné ze dne na den, nicméně doporučuji odsouhlasit postup s Vašim doktorem.

Existuje mnoho značek léků. Například Prozac, Paxil a Zoloft jsou si velice podobné, ale přece jenom je mezi nimi určitý rozdíl - některým lidem bude dělat Prozac lépe, zatímco jiní preferují Zoloft. Pokud se Vám neosvědčil jeden, zkuste jiný. Pokud používáte generika, neskákejte mezi značkami. Najděte značku, která Vám vyhovuje a zkuste u ní zůstat.

Autisti mají velice citlivý nervový systém. Někteří jednotlivci mohou vyžadovat mnohem menší dávky léků než lidi s normálním nervovým systémem, závisí na konkrétním člověku. Pokud některým autistům podáte příliš vysokou dávku staršího typu tricyklických antidepresiv nebo některých z novějších typů léků, jako Prozac nebo Zoloft, mohou se dostavit nežádoucí vedlejší účinky. Antidepresiva mají "dávkovací okno". Příliš malá dávka nebude fungovat a příliš velká vyvolá nežádoucí účinky. Prvním znakem příliš vysoké dávky antidepresiv je buzení se velice včasně ráno - většinou se dá korigovat snížením dávky. Pokud předávkování pokračuje dál, vede k nespavosti, podráždění, neklidu (třesení) a agresi. Pro určení správné dávky musíte být dobrý pozorovatel - musíte podat dostatečné množství, aby byl lék účinný ale příliš moc vyvolává opačný účinek. Ze zkušeností rodičů a doktorů plyne, že pokud podáte antidepresivum poprvé, člověk se zklidní a pak zhruba za dva týdny začne jančit a běsnit - typické například pro Prozac. Je to důsledek postupného nahromadění v systému. U prvních příznaků nespavosti se dávky musí snížit.

Tento článek nerozebírá plné spektrum léků, které se dají u autismu použít, nicméně u všech typů léků, které by měly zlepšit chování dětí a jejich vývin řeči, platí základní pravidla - užitek musí převážit rizika a "slepý test"

Originál článku Evaluating the Effects of Medication najdete na http://www.autism.com/treatable/meds.htm, přeložila Boba



Milá paní doktorko

8. října 2009 v 20:31 | Boba |  "NOVÍ" rodiče
Milá paní doktorko,

Dovolím si malé povídání o autismu - třeba Vás v něčem obohatí a třeba lépe pochopíte některé "šílenosti", které někteří rodiče pro své autistické děti dělají.

NĚCO MÁLO HISTORIE...

Autismus poprvé popsal Kanner ve třicátých letech, tou dobou popisoval nemoc jako něco naprosto výjimečného, co nikdy neviděl. U 8 z 11 pacientů, které popisuje, uváděl mimo známé psychiatrické znaky autismu také výrazné střevní a zažívací problémy, nicméně tato informace nezapadala do freudovského pojetí psychiatrie a tudíž se s ní do dnešní doby oficiálně nepracuje.

Je také zajímavým faktem, že první případy dětí pocházely z majetných rodin - jak načasování tak finanční situace těchto rodin dle mnohých autorů naznačuje, že se může jednat o děti první generace naočkovaných rodičů vakcínami moderního typu (vaječný žloutek a agarový gel).

V současnosti autismus nabyl parametry epidemie, USA1uvádí výskyt 110 na 10 000 dětí ve věku 3 až 17 let, což odpovídá 1 z 91 dětí (1 z 57 kluků) - toto číslo řadí autismus na nejčastější dětskou duševní poruchu. Výskyt autismu se za posledních 20 let zdesetinásobil, což se laické veřejnosti vysvětluje zlepšením diagnostických postupů, což není přesvědčivé - počet dětí postižených jinou duševní poruchou se za 20 let nesnížil (jinými slovy, předpoklad, že by děti obdržely špatnou diagnózu. Také se mi nezdá, že před dvaceti slovy si všiml jenom každý desátý rodič, že má doma autistu…)

Bohužel financování výzkumu bylo doposud malé a pokud nějaké, tak se věnovalo skoro
výhradně na genetický výzkum, jelikož to málo, co současná věda o autismu ví, je, že postihuje 4x více kluky než holky, ale u holek má výrazně vážnější postižení.

1= http://nschdata.org/Dataquery/SurveyAreas.aspx?yid=2


TEORIE O PŘÍČINÁCH AUTISMU


Dle mnohých vědců, výzkumníků a lékařů zabývajících se autismem, nejpravděpodobnějším důvodem je nešťastná kombinace genetické predispozice na chybu imunitního systému spolu s faktory životního prostředí (toxiny během těhotenství matky, očkování, léky - zejména antibiotika, acetaminofen, ibuprofen; příkrmy, toxiny kolem nás...)

Většina dětí zvládá tuto zátěž bez problémů, nicméně pokud má dítě genetickou predispozici na imunologickou nebo toxikologickou chybu v organismu, riziko možných následků je mnohonásobně vyšší.

Vlivem akumulace výše zmíněných toxinů se dostanou autistické děti ke kritickému bodu, kdy imunitnímu systému dojde dech - "toxic tipping point". Pokud toxická překlápěčka změní svůj obvyklý náklon, většinou následuje tento scénář: Na začátku toxiny přímo napadnou určité tkaniva a způsobí zánět. Lokální zánět spustí další záněty, čímž spouští bludný kruh. Imunitní systém ztrácí schopnost řešit nově příchozí toxiny a začíná misinterpretovat mezi "vlastní" a "cizí", což ústí do autominutní rekace - tělo se snaží chránit se před sebou samým. V případě autismu tento stav koreluje s neurologickou regresí.

Dle Sandry Desorgher, autorky Sarah´s diet, příčinou autismu je imunitní chyba během vývinu plodu, kdy potravinový pigment, lutein, se "nepochopí" s imunitním systémem. Tato imunitní chyba je způsobená očkováním v minulém století (tedy nás rodičů a možná prarodičů), která vedla k evoluci imunitního systému patrně nežádoucím směrem a má za následek nemoci jako autismus, cukrovka a astma. Léčba spočívá ve vyloučení pigementu luteinu, betakarotenu a annata a současně nahrazuje chybějící živiny v podle možnosti potravinových zdrojích.

DIAGNOSTIKA AUTISMU


V současné době však neexistuje žádné objektivní biochemické, neurologické nebo biologické vyšetření, které by prokázalo PAS - drvivou většinou je to psycholog nebo psychiatr, který stanovuje diagnózu.

Většina autistických dětí trpí současně téměř podobnými fyzickými problémy, které se bohužel s autismem běžně nespojují. Splašené biochemické reakce narušeného imunitního systému pod vlivem opioidů, stravovací a zažívací poruchy, nedostatek enzymů a střevní dysbióza přispívají k rozvoji psychosociálních deficitů, které se v současnosti definují jako autismus.

ČASTÉ SOUBĚŽNÉ PROBLÉMY

• Záněty středního ucha
• Zažívací problémy
• Tvoření modřin
• Vyrážky, ekzémy, alergické projevy
• Poruchy spánku
• Problémy s cholesterolem
• Problémy s krevním tlakem
• Poruchy imunity
• Pigmentační anomálie
• Jasně červené rty, tmavé kruhy pod očima
• Paralýza tvářových svalů, v menším rozsahu pouze horního rtu

LÉČEBNÉ POSTUPY V USA


V USA většina praktických lékařů nenabízí v souvislosti s PAS žádná rozsáhlá vyšetřování ani léčebné postupy. Běžně jsou předepisovány pouze léky k omezení poruch chování a výskytu křečí. PAS se považuje za neléčitelné celoživotní a invalidizující onemocnění. Podobná situace je i v evropských zemích a u nás.

Nicméně v 70.letech založil Dr. Rimland Ústav pro výzkum autismu (ARI - Autism Research Institute), který se zabývá studiem a sledováním výsledků léčení PAS. Od roku 1995 probíhá úspěšný projekt Defeat autism now! (zkratka DAN!), který školí lékaře v biomedicínském přístupu k PAS a nabízí jejich péči prakticky na celém světě.

Praktici DAN! nabízejí svým klientům nejčastěji tyto léčebné postupy:

Potravní doplňky, zahrnující vitaminy, minerály, aminokyseliny a esenciální mastné kyseliny.

Speciální diety zejména dietu bez lepku (gluten free - GF) a bez mléčných produktů (casein free - CF) nebo v kombinaci obou (GFCF). Existuje mnoho důkazů o tom, že tato dieta pomáhá u mnoho autistických dětí ke zlepšení pozornosti, schopnosti soustředění i řeči a vede ke zlepšení fyzického zdraví. To se projevuje zlepšeným trávením, lepší chutí k jídlu, ale také zlepšením imunity jako méně častá nachlazení a méně časté záněty středního ucha. Bezlepková dieta má podle mnoha lékařů pozitivní vliv na obnovení správné funkce tenkého střeva a na obnovu mikroflóry.

Děti s PAS trpí často symptomem propustního stěva - buňky, které vytvářejí vnitřní vystýlající vrstvu tenkého střeva, mají mezi sebou prostory, které umožňují bakteriím, některým složkám potravy (makromolekulám jako jsou bílkoviny a nestrávené cukry) a toxinům pronikat ze střeva dál do organismu.
Odstranění bakterií, kvasinek a plísní z trávícího traktu (pomocí probiont, suplementů a farmakologické i nefarmakologické intervence). Při hledání příčin pro vznik PAS jsou obviňovány právě kvasinky rodu Candida a bakterie klostridie v trávícím traktu.

Detoxikaci - odstranění těžkých kovů, zejména rtuti

• Terapii makrodávkami injekčně podávaného metyl-B12


Hyperbarickou terapii

Něco optimistického závěrem - včera publikovalo Maternal & Child Health Bureau of Health Resources and Services Administration (HRSA), US Department of Health and Human Services studii2, která hodnotila různé aspekty života autistických dětí.

Po prvýkrát studie vedená státní zdravotní instituci obsahovala také otázku, jestli dítě, které v minulosti získalo diagnózu PAS, trpí také v současnosti touto poruchou a 38.2 % rodičů odpovědělo NE

2= Vycházející z údajů National Survey of Children's Health (NCHS) od 78 000 domácností USA za účelem odhadu výskytu PAS u dětí 3-17 let. Více informací http://nschdata.org/Dataquery/SurveyAreas.aspx?yid=2
ZDROJE INFORMACÍ

Jepson Bryan - Changing the Course of Autism
Strunecká - Přemůžeme autismus?


Boba