Duben 2010

DMG a autismus

29. dubna 2010 v 22:15 | Bernard Rimland, a Stephen M. Edelson. |  Biomedical
DMG je technicky klasifikovaný jako potravina. V potravinách se opravdu nachází, byť ve velice malém množství, a to například v hnědé rýži a játrech. Chemicky a fyziologicky by se mohl řadit k ve vodě rozpustným vitaminům, jako vitaminy B. Hlavním důvodem, proč se nakonec upustilo od klasifikace DMG jako vitaminu je, že neexistuje popis specifických symptomů, charakteristických pro nedostatek DMG.

Z hlediska běžné rodičovské praxe je ale DMG potravní doplněk, který dle informací od tisíců rodin během více než 20 let, je hodně prospěšný pro mnoho autistů, zejména v zlepšení řeči. Podobně jako vitamin B6 a hořčík, DMG je bezpečný, relativně levný a jeho šance na úspěch jsou zhruba 50:50.

Existuje obrovské množství výzkumných prací na téma bezpečnost a zdravotní dopady DMG. Mnohé výzkumy prokázaly , že DMG posiluje efektivitu imunitního systému, zlepšuje fyzický výkon jak lidí tak jiných zvířat (např. dostihových koní) a má velice široký rozsah léčebních účinků. V současnosti jsou známé dvě studie, které prokazují pozitivní vliv DMG na snížení záškubů/křečí, kterými trpí některé autistické děti a dospělí (New England Journal of Medicine, 1982, 307, 1081-1082; Epilepsia, 1989, 30, 90-93).

Mnozí rodiče zaznamenali, že během pár dnů po začátku podávání DMG se chování jejich dětí významně zlepšilo, zaznamenali lepší oční kontakt, menší frustraci dětí, zlepšení řeči a řečových schopností a více projeveného zájmu.

Je velice bezpečný. Nejsou mi známé žádné toxické nebo vážnější škodlivé účinky.

Doporučovaná denní dávka DMG je mezi jednou až čtyřmi 125 mg tablety pro dítě a mezi dvěmi až osmi tablety pro dospělého. Doporučujeme začít s jednou 125 mg tabletou (pro malé dítě polovinou tablety v rámci snídaně a jednu tabletu pro větší dítě) a pak postupně zvyšovat dávku o jednu tabletu každých 2-3 dny. Pokud by se dítě začalo projevovat výrazně hyperaktivněji (což by bylo neobvyklé), snižte dávku.DMG je také k dostání ve formě kapslí, sirupu a sladce-chutnajících rozpustných tablet.

Dosud není známý žádný dlouhodobý nežádoucí účinek DMG, nicméně v pár případech si rodiče stěžovali na podrážděnost a/nebo hyperaktivitu jejich dětí. V těchto případech doporučujeme také podávat kyselinu listovou. Doporučovaná dávka jsou dvě tablety po 800 microgramech na každou 125 g tabletu DMG. Někteří odborníci doporučují, aby DMG bylo vždy podávané spolu s kyselinou listovou, jelikož kyselina listová nemůže nijak ublížit, zmenšuje možnost podráždění/hyperaktivitu a může s DMG vytvořit synergický efekt - lepší, než kdyby bylo podávané pouze DMG.

Pokud s léčbou autismu Vašeho dítěte teprve začínáte, pak doporučuji podávat DMG 2-3 týdny a teprve pak začít podávat vitamin B6 s hořčíkem (který byste také měli podávat postupně). Pokud zkoušíte DMG, nezkoušejte současně jiné vitaminy, léky nebo jiné způsoby léčby, může dojít ke zmatení, co vlastně Vašemu dítěti pomáhá. Pokud Vaše dítě již užívá vitamin B6 a hořčík, nebo něco jiného co mu prospívá, není důvodem v tom přestat. DMG je v podstatě vysoce koncentrovaná složka potravy, která dokonce může zlepšit efektivitu vitaminu B6.

Máme od rodičů také velice pozitivní reference na podobný výrobek, tri-methyl-glycin (TMG). Bohužel v současnosti nedisponuji žádnou studií týkající se jeho efektivity v léčbě autistů. TMG se dále v těle štěpí na DMG a SAM. SAM je potravní doplněk, který se někdy používá při léčbě poruch nálad jako například deprese.

Přeložila Boba. Tento článek je kompilát dvou článků, jeden vyšel v Autism Research Review International, 1997, Vol. 11, No. 4, page 3, v e-formě ho můžete najít na http://www.autism.com/treatable/supplement/dmg.htm a druhý je úvodník http://www.autism.com/ari/editorials/ed_dmg2.htm. Nedisponuji žádným zdravotním vzděláním, při čtení veškerých informací na mém blogu předpokládám, že používáte zdravý rozum a vlastní úsudek.

Naše děti - oběti autismu a dogmy

27. dubna 2010 v 22:13 | Rimland, ARI 1997 |  Něco na začátek
V ranní poště jsem našel dopis od mého milého kámoše Teda Melnechuka, který, jak se zdá, čte úplně všechno a často mi posílá výstřižky věcí, které ho chytly. Tentokrát to byl 4-stránkový článek z New York Times Magazinu a Ted připsal na vršek: "Bernie, přidej si to do arzenálu!" Mrknul jsem na článek a srdce mi poskočilo radostí, že byl o Kilmerovi McCully.

Tak abyste věděli, Kilmera McCullyho jsem nikdy neznal, ale slyšel jsem o něm od sedmdesátých let a během loňska jsem o něm hodně přemýšlel. Dokonce, zmiňoval jsem se o něm i ve svém posledním úvodníku (ARRI 10/3).

Proč byl 4-stránkový článek o Kilmerovi McCullym v Timesech? McCully byl vysoce uznávaná patolog na the Harvard Medical School and Massachusetts General Hospital až do doby, kdy "byl odejit" koncem sedmdesátých let. On totiž nedostal jenom padáka, ale stal se terčem veřejného nepřátelství a opovržení, které mu znemožňovaly jeho další pracovní uplatnění. Teprve právní kroky pomohly zastavit kampaň proti jeho osobě.

Co provedl? Čím si zasloužil takové nepřátelství? Spáchal kardinální zločin - zejména pro profesora medicíny - tvrdil, že zvýšený příjem určitých vitamínů může zachránit lidem život. Měl pravdu, ale na tom nakonec nezáleží. Lidi, včetně "vědců" mají sklon nenávidět ty, co dávají otazníky za osvědčené pravdy.

V našem loňském ARRI úvodníku jsem se stručně zmínil o výzkumu vedeném Ellis a McCullym, kteří prokázali, že skupina starších pacientů se známým rizikem srdečního infarktu, užívající 100-300 mg vitaminu B6 v dlouhodobém horizontu se v průměru dožili 84.5 let (a zemřeli na infarkt), což bylo o 8 let více než stejně početní kontrolní skupina (také oběti srdečního infarktu).

Občas pravda prosákne navzdory tomu nejlepšímu úsilí vládních orgánů nás od ní ochránit. Média, včetně úvodníku Newsweeku (11.8.1997) nám informují, podobně jako se McCully pokoušel před pár desítkami let, že vitamin B6, kyselina listová a vitamin B12 hrají významnou roli při ochraně před srdečním infarktem.

Mc Cully je jeden z čerstvějších na dlouhé listině průkopníků, kteří nespravedlivě trpěli pod dogmatickými autoritami - kdo jsou ti, co jsou si tak jistí, že mají pravdu, že se nikdy neobtěžují ani vyslechnutím si důkazů? Kolik milionů životů by bylo zachráněno, kdyby tyto autority byly méně arogantní?

Odhaduje se, že více než 100 000 britských námořníků umřelo strašnou smrtí jménem kurděje a to během 60 let mezi vynálezem Dr Linda, který vynašel, že citrusový džus dokáže ochránit a léčit kurděje a samotným uvedením do praxe. Životy, které mohly být zachráněné ať už vitaminem B6 nebo vitaminem C, byly obětovány dogmě "Neobtěžujte mě fakty".

Autistické děti byly a stále jsou, v mnohých aspektech oběti dogmy. Každý den slyším od matek, jak jim ošetřující lékaři jejich autistických dětí - pediatři, neurologové nebo psychiatři tvrdí, že vitamin B6 jejich dětem nepomůže a dokonce že jim může ublížit. Co na tom, že existuje 18 nezávislých výzkumů prokazujících, že vitamin B6 je pro autistické děti prospěšný a žádný z výzkumů neprokázal škodlivý účinek ani na jedno autistické dítě. Co na tom,že všechny léky aplikované autistickým dětem (s výjimkou Nystatinu, antifungicidní lék) může poškodit a tyto děti poškozuje.

Autistické děti se staly obětí dogmy od samotného začátku, kdy autismus byl prohlášen za emocionální nemoc, připsanou na vrub odmítání dítěte matkou. Tato dogma byla všeobecně uznávaná a způsobila obrovské traumy jak dětem, tak jejich rodinám a v tomto případě se fakty a důkazy tak nějak…neoperuje.

Další zničující dogma přišla v podobě názoru, že jakákoliv změna chování autistického dítěte je naprosto nemožná. Rodičem autistických dětí bylo vysvětleno, že sice můžete naučit psa válet sudy nebo tuleně žonglovat s balonky na nose, ale jakákoliv léčba autismu - jak absurdní!
Hlavním cílem mého založení Autism Society of America v roce 1965 byla snaha rozšířit informace pro rodiče autistických dětí, že je možné změnit chování jejich autistických dětí.

V současnosti, navzdory převažující dogmě, je poměrně známým faktem, že:
  • Kvasinkové infekce, většinou následkem nadužívání antibiotik, mohou způsobit nebo zhoršit autismus,
  • Intolerance určitých jídel, především kravského mlíka a některých obilovin včetně pšenice, mohou způsobit autismus
  • Očkování, ať už je jejich přínos pro některé děti jakýkoliv, mohou u jiných dětí způsobit autismus
  • auditory integration therapy (AIT), jakkoliv ať už je prováděna jakkoliv na koleně nebo intuitivně, může a často má za následek významné zlepšení autistického chování

Každý z výše uvedených bodů je z čistě vědeckého hlediska mnohokrát dobře zdokumentovaný a hodnověrně prokázaný, ale každý z nich je "politicky nekorektní" ve smyslu běžně akceptované dogmy - běžně akceptované pravdy. A výsledkem jsou zhoršující se děti.

Výše uvedený výčet čtyř bodů není v žádném případě vyčerpávající výčet kontroverzních témat. Největší konflikt vidím mezi klasickou medicínou ("zkus tento lék nebo tady další") a alternativní medicínou, která hledá prostředky, jak by si tělo pomohlo samo.

Biologické terapie: Pro mě nejzajímavější bojová linie, která přitahuje hodně pozornosti a vzbuzuje hodně vášní. Více se mi líbí název Biologická terapie, alespoň co do asociace, protože obnáší injekci, infuzi nebo implantaci komplexu biologických produktů lidského nebo zvířecího původů, které mají u autistických dětí stimulovat terapeutickou odpověď. Dobrým příkladem mohou být IVIG infuze (ARRI 10/3, 11/1) a transfer factor terapie (ARRI 11/2). IVIG je předmětem výzkumů mnohých multi-center. Transfer factor je daleko více kontroverzní

Buněčná terapie, založená na vstříknutí buněk určitých orgánů ze zárodků domácích zvířat (obvykle ovcí), se v Evropě praktikuje přes padesát let a byla aplikována s úspěchem a bez vážnějších vedlejších účinků milionům pacientům, včetně mnohým pacientům s Downovým syndromem a některým autistickým dětem. (Před pár lety mi vyprávěl Dr. Hans Kugler příběh, kdy dítě s Downovým syndromem navštívilo West Coast Medical Center. Rodičům oznámili, že situace jejich dítěte je beznadějná, nicméně nenechali se odradit a vzali dítě k Dr.Franzovi Schmidtovi v Německu na buněčnou terapii, která přinesla tak významné zlepšení, že nadšení rodiče přivedli ukázat dítě zpět do prestižního lékařského centra. "To nemůže být to stejné dítě", bylo jim řečeno, "nebo jsme se spletli v diagnóze." (Dogma umírá těžce.)

FGF Terapie: Dr Luis Aguilar z Mexika zkouší jiný přístup, injekce FGF (fibroblast growth factor), výsledky se prozatím jeví slibně

Projekt Defeat Autism Now!, který organizuje náš Autism Research Institute, má za cíl vytvořit společnou platformu pro průkopníky a "advokáty" různých kontroverzních oblastí léčby autismu tak, aby měli možnost si vyměňovat své poznatky a zkušenosti. Několikrát ročně pořádáme konference jak pro odbornou tak laickou veřejnost. Přesvědčte svého pediatra, aby se začal zajímat.

Přeložila Boba. Originál článku vyšel v roce 1997 v Autism Research Review International, Vol. 11, No. 3, page 3 a v e-podobě ho najdete na http://www.autism.com/ari/editorials/ed_dogma.htm

Dimethylglycin (DMG) - netoxický metabolit a autismus

13. dubna 2010 v 23:50 | Autism Research Institute |  Biomedical
DMG je docela sladce chutnající látka, která byla popsaná v článku v Journal of Laboratory and Clinical Medicine (1990, 481-86) jako "přírodní, jednoduchá stavební látka bez známých vedlejších účinků". Tento výše uvedený článek se nezabývá použitím DMG při léčbě autismu, ale popisuje experiment, kterého předmětem bylo zkoumání, zda by DMG mohlo zlepšit funkci imunitního systému u laboratorních králíků. Fungovalo to - imunitní systém zvířat, kterým bylo podané DMG, reagoval proti infekci o 300% až 1,000% než kontrolní skupina.

DMG je bez problémů k dostání v mnohých obchodech se zdravou výživou a/nebo potravními doplňky. Oficiálně je zařazen v kategorii jídlo, je k dostání bez receptu. Vyrábí ho několik společností v různých formách, nejběžnější jsou tablety potažené folii o velikosti 1/3 velikosti aspirinu.

Má příjemnou chuť a děti ho rádi žvýkají. Jeho cena je minimální (kolem 25 centů za tabletu), jelikož obvyklá dávka je 1-8 tablet za den (8 pro dospělé).

"Hm, tak posuď dobrý", můžete si říct, "a co to má společného s autismem?"

V roce 1965, dva ruští výzkumníci, M. G. Blumen a T. L. Belyakova, zveřejnili výzkumnou práci dokumentující významné zlepšení v řeči 12 ze skupiny 15 mentálně postižených dětí, které předtím nebyly schopné komunikovat řečí. Dětem se podávala látka, která je známá pod různými názvy, jako kalcium pangamát nebo kyselina pangamová nebo vitamin B15. Dětem se nejenom zvýšila slovní zásoba, ale také začaly používat jednoduché věty. Také se zlepšil jejich mentální stav jako celek - dokázaly lépe koncentrovat, projevovat větší zájem o hračky a hry. Následný výzkum odhalil, že základním faktorem, který stojí za úspěchem kalcium pangamátu je DMG.

Krátce po publikovaní výsledků navštívil psychiatr Allan Cott Moskvu a přinesl si zpátky do vlasti malou dávku kyseliny pangamové, kterou v rámci své praxe podal mnohým dětem, z toho některé byly autistické. Mnohé z Cottových malých pacientů reagovaly stejně, jako ruské děti. Jedna z matek napsala: "Je to nejúžasnější věc, kterou jsem v životě zažila. Opakuje slova a odpovídá na otázky…"

Po tomto objevu kyselina pangamová nebo B15, vlítl na americký trh a nastal chaos. Každý výrobce uváděl svůj výrobek jako "originální ruskou recepturu". Na trhu existovaly alespoň čtyři různé receptury, velice různé kvality a důvěryhodnosti. DMG, v malém množství, bylo součástí některých receptur. FDA proti situaci na trhu zakročila a dlouhé právnické tahanice skončily tak, že prodej DMG je povolen, ale nesmí se vydávat za vitamin a musí se prodávat jako potravní doplněk a ne jako lék.  

Situaci kolem kyseliny pangamové - DMG sleduji již málem přes 25 let. Zmiňuji se o ní ve svých přednáškách, mluvím a koresponduji si o ní s rodiči a profesionály. Pokaždé své posluchače prosím, aby mi dali vědět o výsledcích, dokonce i tehdy, pokud nezaznamenají žádný pokrok.

Jsem tak pevně přesvědčený, že DMG může pomoct významné části autistických dětí a dospělých, že jsem se rozhodl své přesvědčení zveřejnit v Autism Research Review International - jsem moc rád, že mohu nabídnout lidem možnost - mohou DMG zkusit, pokud jim to zní dobře.

Už slyším zděšené hlasy: "Kde jsou dvojité slepé placebem kontrolované vědecké výzkumy prokazující, že to může autistům pomoct?" Moje odpověď je jednoduchá. "Žádné nejsou, protože není potřeba." Samozřejmě existuje hromada dvojitých slepých výzkumů zabývajících se použitím DMG jak ve vědecké, tak lékařské literatuře, s použitím nejenom lidí, ale také mnoho druhů laboratorních zvířat, kterým se často podávají velké dávky DMG. Bohužel nezabývají se autismem. Jak jsem se zmínil výše, ani u masivního příjmu DMG nebyly zaznamenané žádné vedlejší účinky.

Jelikož žádná společnost nemá exkluzivní právo na výrobu DMG, konkurence tlačí cenu - a zisky - dole. Proto neexistuje téměř žádná šance, že někdo bude sponzorovat 200 000 USD na dvojitou slepou studii o vlivu DMG na autistické děti. Rodič může koupit 30 tablet za cenu kolem 8 USD, co je ve většině případů dostatečná dávka, dokonce i pro dospělého s dávkou 5 nebo více tablet denně, pro určení, jestli DMG přináší pozitivní efekt. Pokud se zdá, že to zabírá, fajn. Pokud ne, vyhodili jste 8 USD (a pomohli jste imunitnímu systému).

Abych pomohl rodičům k nezaujatému přístupu, často jim radím, aby se o nasazení DMG nikomu nezmiňovali - ani učitelům, prarodičům a komukoliv jinému v okolí dítěte, na kterém DMG testujete.

Jsem 100% pro dvojité slepé studie pro léky, které mohou mít významné vedlejší účinky, jako fenfluramine, Haldol nebo podobné. Nicméně nedává mi smysl, proč trvat na těchto studiích u DMG, které se nachází také v jablečném koláči nebo kuřecí polívce.

Jestli DMG u Vašeho dítěte zabírá, se vidí většinou za týden, i když oficiální rada zní, že se to má zkoušet pár týdnů nebo měsíc předtím, než to vzdáte. U některých dětí nastanou dramatické změny po 24 hodinách.

Nejviditelnější pozitivní změnou po nasazení DMG bývá zlepšení řeči, velice často rodiče zaznamenávají také zlepšení v chování.

Loni jsem poslal informace o DMG řediteli korejského výzkumního centra pro problémové děti, panu Lee Dae Kun. DMG zkoušeli na 39 autistických dětí ve věku 3-7 let během 3 měsíců s těmito výsledky:
Pozitivní vliv u 31 dětí (80%) - tj. zlepšení v řeči, jídle, chování…
8 dětí mělo během prvních dvou týdnů problémy se spánkem
6 dětí bylo během prvních dvou týdnů experimentu aktivnějších

Výsledky použití DMG u dospělých jsou také povzbudivé.

Pokud to zkusíte, dejte mi vědět.

Tento článek byl publikovaný v Autism Research Review International, 1990, Vol. 4, No. 2, page 3, v e-znění jej můžete potkat na http://www.autism.com/ari/editorials/ed_dmg1.htm

Přeložila Boba.