Autismus: je možné se uzdravit

3. června 2011 v 22:56 | Autism Research Institute |  Něco na začátek
Autismus. Toto slovo se zdá být synonymem pro polemiky. Není snad jediný fakt o autismu, který by v současnosti nebyl zpochybňovaný. Snad nejvíce pochybností se v současnosti točí kolem uzdraveí. Tradiční, předávané moudro o autismu praví, že autismus je doživotní handicap a byť někteří autisti se sice dokážou zlepšit, nicméně autismus tam pořád je.

Navzdory této tradiční pravdě, čelíme stále častěji informacím o vyléčení z autismu, což samozřejmě zasluhuje naší pozornost. Zprávy o vyléčení, částečném vyléčení nebo skoro-vyléčení pochází z několika zdrojů:

Zázračné spontánní vyléčení - nestává se to často, nicméně stává se to dost často na to, abych tento fenomén zmínil. Během posledních 25 let jsem obdržel za hrst dopisů od rodičů s zhruba stejným textem: "Prosím, vyřaďte naší adresu z Vaší databáze, naše dítě se tak úžasně zlepšilo (nevíme proč), že již není diagnostikované jako autista. Věříme, že bude pro něj nejlepší když ani nikdy nezjistí, že byl považovaný za autistu..." V několika případech jsme obdrželi další dopisy popisující, jak bývalé autistické dítě maturovalo, promovalo, oženilo se/provdalo se, s dovětkem "prosím, neodpovídejte na tento dopis".

Osobní výpověď. V posledních letech se objevila spousta knížek od autistických autorů, kteří dokázali svůj autismus významně zlepšit, někdy vyléčit. Temple Grandin, kterou knížka Hele: Nálepka autista (Emergence: Labeled Autistic (1986) katapultovala mezi celebrity, získala doktorát v zoologii. Zatímco je uznávaným odborníkem a schopna žít samostatný život, podle ní samotné není z autismu plně vyléčená.

Donna Williams vypráví svůj příběh o částečném vyléčení z autismu ve svých dvou knížkách Nikdo nikde (Nobody Nowhere 1992) a Někdo někde (Somebody Somewhere 1994). Podobně jako Temple Grandin, Donna se po napsání těchto knížek stala slavnou a vystupuje v televizi jak v US tak ve Velké Británii. Podobně jako Temple, Donna přiznává, že trpí mnohými projevy autismu. A také podobně jako Temple, statečně se rve se životem možná úspěšněji, než mnozí "zdraví" lidé by vůbec doufali, že vůbec dokážou.

Výpovědi matek o dětech Několik matek nezávisle na sobě popsalo uzdravení jejich autistických synů, s kapitolami nebo doslovy psanými těmito dětmi. V knize Face to Face (1986) Lurline Morphett popisuje svého syna Simona, u kterého ve věku 24 let jako "zdravého člověka, kterému nálepka autistu naprosto nepřísluší". Simon samotný píše o sobě jako o "(předtím) beznadějném autistovi, který se uzdravil a stal se vcelku normální!

Ve své knížce Fighting for Tony (1987), Mary Callahan popisuje, jak odsunutí Tonyho od mlíka pomohlo jeho posunu od autistického chování k normálnímu (viz také ARRI 3/2). Teď, po sedmi letech, je z něj úplně normální puberťák.

Z knížky There's a Boy in Here, kterou Sean Barron napsal se svou mamkou Judy Barron (1992), usuzuji, že Sean také působí dojmem, že autismus nechal v dálce za sebou. V závěru jeho mamka píše "teď nám radí s našimi vlastními problémy - a jsou to dobré rady". Máma Judy píše o "úspěšném boji s autismem".

Známá knížka Annabel Stehli's The Sound of a Miracle (1991) popisuje rychlé uzdravení její dcery Georgy po léčbě AIT - Auditory Integration Training (AIT). K této knížce se v současnosti připravuje dokumentární film.

Kniha Jane McDonnell's News From the Border (1993) obsahuje také doslov jejího syna Paula, kde píše "již nejsem tak autistický jak jsem byl, ale v některých aspektech se u mě autismus pořád objevuje". Na základě toho, co jsem četl a toho, co jsem viděl v Sonya Live televizní show předpokládám, že ty aspekty jsou drobné - Paul ušel od svého autismu dalekou cestu. (Podobně jako Sean Barron, Paul McDonnell studoval autistické chování zdokumentované ve filmech (např. Rain Man a v televizi), aby zjistil, jaké chování mu brání v normálním životě.

Jak se dá dovtípit z názvu, nově publikovaná knížka Autism: From Tragedy to Triumph (1994) napsaná Carol Johnson a Juliou Crowder, dokumentuje obrovský úspech. V této knížce opět najdeme doslov, napsaný Drewem, bývalým autistou. Doslov je, pro zajímavost, životopisní úvaha, kterou Drew napsal v druhém ročníku svého studia psychologie. Vůbec nezmiňuje jak autismus tak fakt, že autistou byl. Drew je v současnosti považovaný za zdravého ve všech směrech, má spoustu kamarádů a zdá se, žije úplně normální život. Je pro nás mimořádně zajímavé, že Drew je jedno z autistických dětí, které se účastnili programu vedeného Ivar Lovaasem - Young Autism Program v UCLA v sedmdesátých letech. V knize jsou také záznamy z terapeutických sezení v UCLE.

Projekt Young Autism
Velký rozruch na téma vyléčení z autismu vzbudilo v roce 1987 zveřejnění zprávy Ivara Lovaase a jeho kolegů týkající se výsledků jejich intenzivního programu ranné intervence cílené pro děti mladší 4 let - výsledkem bylo, že 47% dětí se úspěšně zařadilo mezi zdravé děti. Loovas ve svém interview pro New York Times uvedl: "Když tyto děti dnes potkáte - jsou z nich teenageri, nikdy byste nepoznali, že s nimi někdy v minulosti něco nebylo v pořádku."

Podobných výsledků dosáhly děti, které absolvovaly Princeton Child Development Institute program a bylo jim míň než 5 let (uvádí Fenske, Zalenski, Krantz, and McClannahan, v roce 1985).
Pan McEachin a jeho kolegové v roce 1993 ve svém následném (follow-up) výzkumu dětí, které absolvovaly program u Ivara Loovase opravdu na základě metody "peer ratings" a jiných hodnotících technik potvrdil dřívější předpoklad, že tyto děti v pubertálním věku byly nerozeznatelné a ničím neodlišitelné od jejich vrstevníků.

Dovol mi slyšet Tvůj hlas Velký rozruch vzbudilo v roce 1993 vydání knížky Dovol mi slyšet Tvůj hlas Let Me Hear Your Voice autorky Catherine Maurice, ve které autorka popisuje jak její dvě autistické děti, obě s diagnózou nízko-funkčního autismu stanovenou renomovanými psychology, psychiatry a neurology v New Yorku, se úplně uzdravily díky velice intenzivní aplikace technik ranné intervence, především díky programu pana Lovaase. Catherine Maurice uvádí mnohé hodnocení učitelů a logopedů svých dětí, podle kterých její děti jsou nejenom v pořádku, ale navíc se jim mimořádně dobře daří.

Ti, kteří nevěří na možnost uzdravení z autismu obvykle argumentují, že v těchto případech musela být chybně stanovená diagnóza - že se od začátku nejednalo o autismus. Nicméně od vydání knížky Let Me Hear Your Voice, která popisuje a dokumentuje autismus obou dětí naprosto neoddiskutovatelně, uvádí diagnózy stanovené renomovanými experty a závěr, že tyto děti se uzdravily, je pro mnohé velice těžké akceptovat. Já osobně jsem viděl obě Mauricovic děti v rámci různých příležitostí, naposled před týdnem-dvěmi před napsáním tohoto článku. Můžu Vám potvrdit, že jsou to báječné děti bez jakékoliv známky autismu. Psycholog, psychiatr i dětský neurolog, kteří původně stanovili u obou Mauricovic dětí diagnózu autismu, napsali oficiální prohlášení, že "tyto děti nevykazují žádné zbytky autismu" (children show no residua of autism.")

Co si o tom všem myslet?

Samozřejmě, vždy budou ti, co budou tvrdit, že uzdravení z autismu je nemožné (vždyť také, i podle definice, autismus je celoživotní postižení) a že popisované uzdravení mnohých autistů je pouze výmysl. Nicméně, jak slavný filozof poznamenal: "Vypadá to jako kachna, chodí jako kachna, kváká jako kachna - musí to být kachna" tak já říkám na téma uzdravení z autismu: pokud vypadají uzdravení, chovají se jako uzdravení, okolí je považuje za uzdravené, pak jsou uzdravení. Třeba někteří z "uzdravených" možná mají nějaké zvláštnosti. A pokud jo, tak co? Kdo je nemá?

Jsem více než ochotný uznat a radovat se, že autismus je léčitelný. Ať je toho víc!

Přeložila Boba. Originál tohoto článku najdete na http://www.autism.com/fam_editorial_curepossible.asp nebo Autism Research Review International, 1994, Vol. 8, No. 2, page 3

 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Ivan J Ivan J | 8. června 2011 v 12:24 | Reagovat

Článek mě zaujal O autismu se stále diskutuje a v mnohém neshodne. Myslím si že vše se mění jak my, získává se stále více informací, v cizině probíhají nadějné výzkumy. Věřím tomu, že s postupem času bude uzdravených přibývat a že někteří odborníci se budou snažit najít nové cesty pomoci a že rodiče se budou snažit vyvíjet tlak i u nás ,aby se těmto věcem více věnovalo a aby rodiče nebyli odkazováni na neutěšené zprávy a diagnozy s vyhlídkou podávání psychofarmak a podobně.

2 Boba Boba | Web | 11. června 2011 v 21:17 | Reagovat

Tak-tak, vím, že někteří odborníci již teď hledají a dokonce nachází cestičky jak z autismu ven a v některých případech se to daří a bohužel v některých ne a věřím, že v budoucnu se přijde této nemoci na kloub a již nebude mezi námi strašit.

3 Monka Monka | E-mail | 13. června 2011 v 10:04 | Reagovat

Děkuji Vám Bobo i za tento překlad.Chodím k Vám na web od chvíle,kdy mému synovi diagnostikovali autismus.Díky Vám jsem začala syna léčit homeopatií a máme úspěchy.Také ostatní články,které jste uvedla mě vždy posunuli dál.Vnímala jsem i ten odpor některých maminek,které nechtěly připustit,že by se autismus mohl léčit.Všechno jste ustála a pokračovala dál.Já Vám tedy tímto velice děkuji.I za poslední článek,který mě utvrzuje v naději,že se dá autismus porazit.

4 Amelie Amelie | Web | 27. června 2011 v 19:04 | Reagovat

Děkuji za článek, i když v úplné uzdravení nevěřím. Ve zlepšení ano.

5 Boba Boba | 20. července 2011 v 21:40 | Reagovat

Ahoj Amelie, setkání s autismem mě mimo jiné naučilo obrovské pokoře. Málokdo chápe tak, jak rodič autistického dítěte, jak velkou hodnotu má každý byť maličký pokrok, který otevírá cestu ke svobodě. Kdyby se každé autistické dítě dokázalo jenom "zlepšit", i to je obrovský úspěch.

6 Tish Tish | 27. července 2011 v 21:48 | Reagovat

Ahoj, chtěla bych moc vyzkoušet GFCF dietu, ale nedokážu si představit, jak by to probíhalo ve školní jídelně.NEMÁ PROSÍM NĚKDO ZKUŠENOST?DĚKUJI.

7 bobin bobin | 2. srpna 2011 v 23:12 | Reagovat

Ahoj Tish,

8 bobin bobin | 2. srpna 2011 v 23:13 | Reagovat

Ahoj Tish,

po dlouhé době jsem zvítězila nad systémem psaní komentářů :-!

9 bobin bobin | 2. srpna 2011 v 23:17 | Reagovat

Ahoj Tish,

takže přestávám se radovat, začínám psát...

Ve školní jídelně to může fungovat super, budeš potřebovat potvrzení od doktora, že dítě má bezlepkovou a bezmléčnou dietu. Pak vezmeš kytku a ideálně ještě během prázdnin skočíš do školní jídelny a vysvětlíš, že se nejedná o žádnou morovou ránu, že dítě může veškerou zeleninu, vajíčka, maso... a že nemůže lepek a mlíko ze zdravotních důvodů (to většinou změknou). Máme zkušeností hodně, ze tří školek, jedné školy a několika táborů. Většinou to jde, někde člověk narazí na "soudružku přísnou ale spravedlivou" a jde to ztuha.

Pokud to nejde po lidské stránce, pak je asi vhodná doba na mávání paragrafy, je výslovně stanoveno, že škola a školka jsou instituce edukační, nikoliv stravovací a proto se mají přizpůsobit dětem, které do ní chodí. Kdyby byl problém, můžu najít konkrétní zákon a vyhlášky.

10 Monka Monka | E-mail | 7. srpna 2011 v 14:44 | Reagovat

Amelie,
pokud se snažím dítě léčit,pak samozřejmě musím věřit v jeho uzdravení.Promiňte,ale jinak mně to nedává smysl.I Vaše dítě vycítí,jestli stojíte o uzdravení nebo jen zlepšení.Nemusím být fanatik a tvrdit,že se to podaří,ale stále mohu věřit,že to tak bude.Alespoň tehdy,je-li ještě dítě malé a může se s ním pracovat.Chápu,vycházíte z toho,co hlásí klasická medicína,totiž že autismus je nevyléčitelný a zároveň se nezná příčina.Ale klasická medicína takto na tom stojí.Pokud se neudělají testy a nenajde se konkrétní lék nebo terapie,která by "autismus" společně uzdravovala,nikdy nemůže hlásit,že je autismus léčitelný.Vzhledem k tomu,že nenajdete nikde dva stejné autisty,to prostě nejde.Jak chcete někoho vyléčit jedním lékem nebo terapií,když nenajdete dva stejně postižené lidi?Proto se nedržím toho,co klasičtí lékaři říkají,protože oni to říkat musí.Proto jsou ještě alternativní medicíny a spoustu jiných terapií,které nějakou kombinací mohou Vašemu dítěti opravdu zásadně pomoci a i vyléčit.Jen je těžké najít a zvolit to pravé právě pro Vaše dítko.Takto to vidím já.Věřím,že svoje dítě uzdravím a teprve až bude v dospělém věku a budu vidět,že se to úplně nezdařilo,si mohu s klidným svědomím říct,že jsem udělala vše alespoň pro jeho zlepšení.Zdravím a přeji Vám i Vašemu dítěti vše nejlepší.

11 haskova haskova | 1. října 2012 v 10:49 | Reagovat

Jsem babička autistické holčičky, která je z dvojčat. Docela často si je půjčuji a musím říci že věřím na uzdravení z autizmu.V jednom roce, měla velké potíže a dnes jsou jí tři roky a je kouzelná, komunikativní, začíná mluvit, usmívá se na nás a vtipkuje jako ta druhá,zdravá vnučka.

12 Boba Boba | E-mail | 1. října 2012 v 21:35 | Reagovat

Milá paní Haskova, strašně moc mě potěšily Vaše slova. Držím vám všem strašně moc palce, aby se holčička brzy uzdravila, hrozně Vám to přeji. Babičky jako Vy jsou pro tento svět požehnáním, díky moc za Vás.

13 Lenka Lenka | E-mail | Web | 2. března 2015 v 20:57 | Reagovat

Přikládám info že AIT dle Guye Berarda nabízím od ledna 2015 v ČR, více informací na www.ait-czech.cz

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama