Říjen 2011

Co nového ve vědeckém výzkumu na téma škodliviny v životním prostředí a výskyt autismu (16-41)

22. října 2011 v 22:55 | ari |  Biomedical
REFERENCE - POKRAČOVÁNÍ Z PŘEDEŠLÉHO ČLÁNKU:
16. Biomarkery toxicity životního prostředí a autismus - Biomarkers of environmental toxicity and susceptibility in autism.
Geier DA, Kern JK, Garver CR, Adams JB, Audhya T, Nataf R, Geier MR.
J Neurol Sci. 2009 May 15;280(1-2):101-8. Epub 2008 Sep 25.


17. Vážnost postižení autismem má souvislost s toxickou zátěží od kovů a hladiny gluathionu u červených krvinek - The severity of autism is associated with toxic metal body burden and red blood cell glutathione levels.
Adams JB, Baral M, Geis E, Mitchell J, Ingram J, Hensley A, Zappia I, Newmark S, Gehn E, Rubin RA, Mitchell K, Bradstreet J, El-Dahr JM.
J Toxicol. 2009;2009:532640. Epub 2009 Aug 26.


18. Bezpečnost a efektivita podávání DMSA ústní formou u autistických dětí, lékařské výsledky - Safety and efficacy of oral DMSA therapy for children with autism spectrum disorders: part A--medical results.
Adams JB, Baral M, Geis E, Mitchell J, Ingram J, Hensley A, Zappia I, Newmark S, Gehn E, Rubin RA, Mitchell K, Bradstreet J, El-Dahr J.
BMC Clin Pharmacol. 2009 Oct 23;9:16.


19. Bezpečnost a efektivita podávání DMSA ústní formou u autistických dětí, výsledky týkající se změny chování - Safety and efficacy of oral DMSA therapy for children with autism spectrum disorders: part B - behavioral results.
Adams JB, Baral M, Geis E, Mitchell J, Ingram J, Hensley A, Zappia I, Newmark S, Gehn E, Rubin RA, Mitchell K, Bradstreet J, El-Dahr J.
BMC Clin Pharmacol. 2009 Oct 23;9:17.
20. Historie očkování ve světle epidemie autismu - The history of vaccinations in the light of the autism epidemic
Cave SF.
Altern Ther Health Med. 2008 Nov-Dec;14(6):54-7.

Autismus jako psychickou nemoc poprvé popsal Leo Kanner v roce 1943. Počet autistických dětí během posledních deset let vzrostl. Zatímco před rokem 1970 byl výskyt autismu 1 z 10 000, v roce 2008 byl výskyt 1 z 150 s převahou výskytu u kluků 4:1. Původ této epidemie zůstal prozatím nevyjasněný, výzkum se ubírá vícero směry. Mnohé výzkumy poukazují na spouštěč nacházející se v životním prostředí, jako konzervační prostředek thimerosal, který se používá v očkovacích vakcínách od roku 1931. Jiné možné spouštěče se dávají do souvislosti s očkováním jsou chemické toxiny a živé viry. Dr James publikoval výzkum týkající se genetických predispozicí u rodin s autistickými dětmi, týkající se nedostatku glutathionu a neschopnosti detoxikovat těžké kovy. Výzkumník Vargas prokázal přetrvávající zánět v mozku autistických dětí. Průlomovým případem byl soudní rozsudek u Hannah Poling - její rodina prokázala, že holčička po očkování trpí mitochondrickou dysfunkcí a vysoudila pro ní finanční prostředky pro její soustavnou péči. Následně se objevilo několik výzkumů potvrzující skutečnost, že významná část autistických dětí trpí mitochondrickou dysfunkcí. Očekává se, že obdobně jako v případě rodiny Polingů, mnoho rodin dokáže vysoudit finanční prostředky pro péči o svoje autistické děti.

21.Mitochondrická dysfunkce u autismu a její léčba- Evidence of Mitochondrial Dysfunction in Autism and Implications for Treatment
Daniel A. Rossignol, J. Jeffrey Bradstreet
American Journal of Biochemistry and Biotechnology 4 (2): 208-217, 2008
http://www.scipub.org/fulltext/ajbb/ajbb42208-217.pdf

Klasické mitochondrické nemoci jsou většinou způsobené genetickými anomáliemi nebo poruchou mitochondrických respiračních cest. Mnoho autistů má ale prokázanou mitochodnrickou dysfunkci (MtD) bez klasických znaků mitochondrické nemoci. MtD se o častěji objevuje u autistů a projevuje má míň vážné znaky a symptomy. Nespojuje se s viditelnou mitochondrickou patologii v rámci svalové biopsie navzdory objektivnímu nálezu snížené mitochondrické funkce. Jako nejpravděpodobnější původ MtD u autistů se jeví vystavení se toxinům ze životního prostředí. Tato dysfunkce přispívá k řadě symptomů a projevů, které vedou k diagnóze autismu - problém s poznávacími funkcemi, poruchy řeči, abnormální energetický metabolismus, gastrointestinální problémy, abnormality u oxidace mastných kyselin a zvýšený oxidativní stres. MtD a oxidativní stres mohou také vysvětlit vysoký poměr můžů: ženám u autismu a to vzhledem k vyšší náchylnosti mužů k této dysfunkci. Byť biomarkery pro mitochondrické dysfunkce jsou známé, stejně jako možnosti terapeutické intervence, jsou pořád podceňované a málo využívané. Za osvědčené terapeutické způsoby léčby, které vedou k zlepšení nebo zastavení regresu autismu, se považují např. léčba výživovými doplňky, léčby vedoucí k zvýšení glutathionu a hyperbarická kyslíková terapie (HBOT).

22. Cellular and mitochondrial glutathione redox imbalance in lymphoblastoid cells derived from children with autism.
James SJ, Rose S, Melnyk S, Jernigan S, Blossom S, Pavliv O, Gaylor DW.
FASEB J. 2009 Aug;23(8):2374-83.

23. Thimerosal neurotoxicity is associated with glutathione depletion: protection with glutathione precursors.
James SJ, Slikker W 3rd, Melnyk S, New E, Pogribna M, Jernigan S.
Neurotoxicology. 2005 Jan;26(1):1-8.

24. The Frequency of Polymorphisms affecting Lead and Mercury Toxicity among Children with Autism
Shannon Rose et al.
American Journal of Biochemistry and Biotechnology 4(2): 85-94, 2008
http://www.scipub.org/fulltext/ajbb/ajbb4285-94.pdf

25. Red-Cell Trace Minerals in Children with Autism
Joan Jory and Woody R. McGinnis
American Journal of Biochemistry and Biotechnology 4(2): 101-104, 2008
http://www.scipub.org/fulltext/ajbb/ajbb42101-104.pdf

26. Altered Sulfur Amino Acid Metabolism In Immune Cells of Children Diagnosed With Autism
Jung H. Suh et al.
American Journal of Biochemistry and Biotechnology 4(2): 105-113, 2008
http://www.scipub.org/fulltext/ajbb/ajbb42105-113.pdf

27. The plasma zinc/serum copper ratio as a biomarker in children with autism spectrum disorders.
Faber S, Zinn GM, Kern JC 2nd, Kingston HM.
Biomarkers. 2009 May;14(3):171-80.
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/19280374

28. Nutritional and environmental approaches to preventing and treating autism and attention deficit hyperactivity disorder (ADHD): a review.
Curtis LT, Patel K.
J Altern Complement Med. 2008 Jan-Feb;14(1):79-85.
29. Blood levels of mercury are related to diagnosis of autism: a reanalysis of an important data set.
Desoto MC, Hitlan RT.
J Child Neurol. 2007 Nov;22(11):1308-11.

30. Environmental Factors and Limbic Vulnerability in Childhood Autism
Richard Lathe
American Journal of Biochemistry and Biotechnology 4(2): 183-197, 2008
http://www.scipub.org/fulltext/ajbb/ajbb42183-197.pdf

31. Mini-review: Polybrominated diphenyl ether (PBDE) flame retardants as potential autism risk factors.
Messer A.
Physiol Behav. 2010 Jan 25. [Epub ahead of print]


32. Blood mercury concentrations in CHARGE Study children with and without autism.
Hertz-Picciotto I, Green PG, Delwiche L, Hansen R, Walker C, Pessah IN.
Environ Health Perspect. 2010 Jan;118(1):161-6.

33. Correlations Between Gene Expression and Mercury Levels in Blood of Boys With and Without Autism.
Stamova B et al.
Neurotox Res. 2009 Nov 24. [Epub ahead of print]

34. Associations between indoor environmental factors and parental-reported autistic spectrum disorders in children 6-8 years of age.
Larsson M, Weiss B, Janson S, Sundell J, Bornehag CG.
Neurotoxicology. 2009 Sep;30(5):822-31.

35. Autism spectrum disorders, attention deficit/hyperactivity disorder, and sleep disorders.
Ming X, Walters AS.
Curr Opin Pulm Med. 2009 Aug 26. [Epub ahead of print]

36. A comprehensive review of mercury provoked autism.
Geier DA, King PG, Sykes LK, Geier MR.
Indian J Med Res. 2008 Oct;128(4):383-411.

37. Autism: transient in utero hypothyroxinemia related to maternal flavonoid ingestion during pregnancy and to other environmental antithyroid agents.
Román GC.
J Neurol Sci. 2007 Nov 15;262(1-2):15-26.

38. Cultured lymphocytes from autistic children and non-autistic siblings up-regulate heat shock protein RNA in response to thimerosal challenge.
Walker SJ, Segal J, Aschner M.
Neurotoxicology. 2006 Sep;27(5):685-92.

39
. {excellent review, free online}
A review of Thimerosal (Merthiolate) and its ethylmercury breakdown product: specific historical considerations regarding safety and effectiveness.
Geier DA, Sykes LK, Geier MR.
J Toxicol Environ Health B Crit Rev. 2007 Dec;10(8):575-96.
http://www.informaworld.com/smpp/content~db=all?content=10.1080/10937400701389875

40. Toxic effects of low doses of Bisphenol-A on human placental cells.
Benachour N, Aris A.
Toxicol Appl Pharmacol. 2009 Dec 15;241(3):322-8
synopsis at:

http://www.environmentalhealthnews.org/ehs/newscience/human-placental-cells-die-after-bpa-exposure/

41. Inhibition of human placental aromatase activity by hydroxylated polybrominated diphenyl ethers (OH-PBDEs).
Cantón RF, Scholten DE, Marsh G, de Jong PC, van den Berg M.
Toxicol Appl Pharmacol. 2008 Feb 15;227(1):68-75
This document prepared by
Teresa Binstock
Researcher in Developmental & Behavioral Neuroanatomy
April 2010


Přeložila Boba. Originál článku najdete nahttp://www.autism.com/fam_aar_2010_22_pollutants.asp

Co nového ve vědeckém výzkumu na téma škodliviny v životním prostředí a výskyt autismu (1-15)

15. října 2011 v 23:49 | ARI |  Biomedical
Během posledních pár let se s autismem spojuje vícero škodlivých látek ze životního prostředí. Jeden z prvních výzkumů na toto téma prokázal souvislost výskytu autismu a používáním organofosfátových insekticidů v Severní Americe ve srovnání s Itálií, kde tento typ pesticídů je zakázaný (1). Další studie, která následovala v krátkém časovém sledu, prokazuje vztah výskytu autismu a dětí vyžadující speciální způsob výuky s vysokými hladinami rtuti v životním prostředí (2). Další studie prokazuje, že výskyt autismu se snižuje v závislosti na vzdálenosti od zdroje rtuti (3).

Další významná studie - provedená Windhamem a kolektivem v roce 2006, nazvaná "Poruchy autistického spektra v závislosti na koncentraci nebezpečných látek znečisťující ovzduší v okolí San Francisca" prokázala významnou závislost mezi poruchami PAS a rtutí, kadmiem, niklem, trichlorethylenem a vinylchloridem (4). Stejný vědecký team prokázal závislost mezi vystavením se organochlorinovým pesticidům a výskytem autismu (5), důležitosti faktoru, zda jsou těmto pesticidům vystaveni rodiče (6) a věku těchto rodičů (6).

Souvislost mezi znečisťujícími látkami životního prostředí a výskytu autismu je předmětem dalších dvou výzkumů (8-9). Předmětem dalších dvou studií je navíc prokázání hypotézy, že některé mutace u autismu jsou způsobené vystavením rodičů znečistěnému životnímu prostředí (10-11).
Vztahy mezi látkami znečisťujícími životní prostředí a autismem jsou předmětem dalších výzkumů (12-29), studie zabývající se jinými látkami než zmíněné v tomto krátkém shrnutí jsou předmětem studií (29-41).

Studie Evropské Unie provedená EU's Directorate-General for the Environment s názvem, "State of the Art Report on Mixture Toxicity" prokazuje, že kombinovaný "cocktail effect" různých škodlivin životního prostředí je větší a víc toxický než působení jednotlivých škodlivin životního prostředí (studie je k dispozicihttp://ec.europa.eu/environment/chemicals/effects.htm)


Vzhledem k rozsahu a komplexnosti škodlivých látek v životním prostředí a intra-tělových znečisťovačů, je potřeba změnit celkový vědecký koncept -Může tato konkrétní látka (např. vinyl - 34) způsobit autismus? změnit na koncept -může kombinace …. škodlivých látek být podporným faktorem / přispět k autismu?

Identifikace intra-tělových "škodlivých kokteilů" kritických pro vznik autismu v kombinaci s výzkumy v jiných oblastech pomůže objasnit vliv škodlivých látek životního prostředí na vývoj různých poruch dětského vývoje a to nejenom autismu.

REFERENCE:

1. Paraoxonase gene variants are associated with autism in North America, but not in Italy: possible regional specificity in gene-environment interactions
D'Amelio M et al. Mol Psychiatry. 2005 Nov;10(11):1006-16.
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/16027737


Organofosfáty (OPs) jsou běžně používané pesticídy v zemědělství a v přípravcích proti hmyzu v domácnostech. Náš předešlý výzkum zaměřený na Reelin a APOE vedl ke konstrukci interaktivního modelu založeném na genetické dispozici a obklopujícího životního prostředí, vedoucího k rozvoji autismu. Těžištěm výzkumu je hypotéza, že u geneticky citlivých dětí, které jsou v prenatálním období vystavené organofosfátům během kritického období neurovývoje, může dojít ke změněné neuronové migraci, které může vyústit v autismus.
Jelikož využití organofosfátů v USA je několikanásobně větší než v Itálii, předpokládá se, že tento model je funkční především Severní Americe, ale neplatí plošně pro Evropu. V Evropě testujeme tuto hypotézu nepřímým testem a to vztahem mezi výskytem autismu a výskytem variant genem paraoxonase (PON1), klíčový pro paraoxonasu - enzým zodpovědný za OPs detoxikaci...

2. Environmental mercury release, special education rates, and autism disorder: an ecological study of Texas
Palmer RF, Blanchard S, Stein Z, Mandell D, Miller C., Health Place. 2006 Jun;12(2):203-9.
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/16338635

Předmětem výzkumu byl vztah mezi rtuti uvolněné ze životního prostředí a výskytem dětí vyžadující speciální pedagogiku a výskytem autismu v Texase, za použití údajů z Texas Education Department a the United States Environmental Protection Agency. Rtuťová "mapa" ve formě regresní analýzy byla "nanesena" na jednotlivé školní obvody, které také obsahovaly údaje o velikosti obyvatel a o ekonomických a demografických faktorech. V životním prostředí se zvýšeným obsahem rtuti byl prokázaný významný procentuelní nárůst studentů s potřebou speciálního vzdělávání a autismu. V průměru na každých1 000 liberrtuti uvolněné ze životního prostředí připadal 43% nárůst potřeb speciální pedagogiky a 61% nárůst autismu...

3. Proximity to point sources of environmental mercury release as a predictor of autism prevalence
Palmer RF, Blanchard S, Wood R. Health Place. 2009 Mar;15(1):18-24
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/18353703

Cílem výzkumu bylo ověřit souvislost mezi zdroji znečištění životního prostředí rtutí (1998) a výskytem autismu (2002). Údaje o výskytu autismu pocházely z Texas Educational Agency a údaje o znečištění životního prostředí rtutí pocházely z Environmental Protection Agency. Prokázali jsme, že na každých1 000 liberrtuti pocházející z průmyslového znečištění připadá 2.6% nárůst autismu (p10 milod průmyslového znečištění připadal průměrný pokles výskytu autismu o 2% a 1.4%(p

4. Poruchy autistického centra v souvislosti se znečištěním ovzduší v oblasti San Francisco bay area
Windham GC, Zhang L, Gunier R, Croen LA, Grether JK. Environ Health Perspect. 2006 Sep;114(9):1438-44.
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1570060/pdf/ehp0114-001438.pdf

Cílem výzkumu bylo prozkoumat možné vztahy mezi poruchami autistického spektra (PAS) a vystavení znečistění životního prostředí. Pro tento účel jsme srovnávali údaje o výskytu autismu z California autism surveillance system a odhadované nebezpečné koncentrace znečistění ovzduší (HAP) poskytnuté U.S. Environmental Protection Agency.
Metoda výzkumu: Na vzorku 284 dětí s PAS a 657 zdravých dětí narozených v roce 1994 v oblasti San Franciscu Bay. Míru vystavení škodlivému ovzduší jsme odhadli podle místa narození, pro které jsme vypočítali koncentraci 19 nebezpečných chemikálií, které jsou známe jako neurotoxiny, toxiny ovlivňující vývin a/nebo narušitele endokrynných pochodů. Jelikož koncentrace mnohých chemických látek jsou vzájemně ve vysoké korelaci, kombinovali jsme chemikálie do mechanistických a strukturálních skupin, se celkovými indexovými skóre.
Výsledek: Přítomnost chlórových sloučenin a těžkých kovů v životním prostředí významně zvyšuje výskyt autismu. Jedná se zejména o rtuť, kadmium, nikel, trichlorethylen a vinyl chlorid.

5. Bydliště matky v blízkosti použití zemědělských pesticídů a výskyt poruch autistického centra mezi dětmi v oblasti California Central Valley
Roberts EM, English PB, Grether JK, Windham GC, Somberg L, Wolff C.
Environ Health Perspect. 2007 Oct;115(10):1482-9.
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2022638/pdf/ehp0115-001482.pdf

Cílem výzkumu bylo ověřit, zda bydliště matky v blízkosti použití zemědělských pesticidů během klíčového období těhotenství může mít vliv na výskyt poruch autistického centra u jejího dítěte.
Vzorek: 465 dětí s poruchou autistického centra narozené v letech 1996-1998 za použití záznamů California Department of Developmental Services a 6 975 zdravých dětí s normální porodní váhou narozené v termínu. Údaje o pesticidech byly získané od California Department of Pesticide Regulation.
Výsledky: Z 249 hypotéz na toto téma, výsledky našeho výzkumu potvrzují 4, které popisují, že organochlorinové pesticidy, konkrétně vliv sloučenin dicofolu a endosulfanu na těhotenství v období bezprostředně před a během vývinu centrální nervové soustavy miminka (1-8.týden). Riziko vzniku vývinu poruch autistického centra u dětí těhotných matek pobývajících v blízkosti použití těchto pesticidů rostl s množstvím použitého organochloridu a naopak klesal se vzdáleností.

6. Výskyt poruch autistického centra v souvislosti se zaměstnáním rodičů v technickém oboru
Windham GC, Fessel K, Grether JK.
Autism Res. 2009 Aug;2(4):183-91.
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/19606466

Cílem výzkumu bylo ověřit hypotézu, že rodiče dětí s poruchou autistického centra jsou více zastoupeni v oborech vyžadujících vysoce technické schopnosti.
Vzorek: 284 dětí s poruchou autistického centra a 659 zdravých dětí narozených v roce 1994 v San Francisco Bay. Povolání rodičů jsme převzali z rodných listů. Do povolání vyžadující vysoce technické schopnosti jsme zařadili obory strojírenství, stavebnictví, technologické obory, programování a přírodní vědy.
Neprokázali jsme žádnou souvislost mezi výskytem autismu u dětí a věkem jeho rodičů, vzděláním rodičů nebo rasou dítěte. Zatímco u matek autistických dětí je výskyt matek pracujích ve vysoce technických oborech mírně vyšší (6.7%) ve srovnání s kontrolní skupinou 4%, P=0.07), u otců autistických dětí tento vztah nebyl prokázán.

7. Vztah výskytu poruch autistického centra a věku rodičů dítěte v severoamerické populaci
Grether JK, Anderson MC, Croen LA, Smith D, Windham GC.
Am J Epidemiol. 2009 Nov 1;170(9):1118-26
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/19783586

Pro vzorek dětí narozených v Kalifornii v letech 1989-2002 (n = 7,550,026) a kalifornských dětí s poruchou autistického centra (n = 23,311) jsme zjišťovali věk obou rodičů a případnou souvislost mezi věkem rodičů a vznikem autismu. Jeví se, že na každých 10-letý nárůst věku matky připadá 38% nárůst pravděpodobnosti vzniku poruchy autistického spektra (odds ratio = 1.38, 95% confidence interval: 1.32, 1.44), zatímco každý 10-letý nárůst věku otce přinášel 22% nárůst pravděpodobnosti vzniku autismu (odds ratio = 1.22, 95% confidence interval: 1.18, 1.26). Tento vliv byl patrný také u podskupin podle rasy/etnika nebo jiných faktorů a hrály větší důležitost u prvorozených dětí.

8. Vztah mezi výskytem autismu a bydlištěm v environmentálně problémové oblasti
Xue Ming et al.
Environmental Health Insights 2008:2 55-59
{free online}
http://www.la-press.com/redirect_file.php?fileId=1420&filename=EHI-2-Ming-et-al&fileType=pdf

Obecně se předpokládá, že environmentální faktory přispívají k propuknutí poruch autistického spektra. Cílem našeho výzkumu bylo ověřit hypotézu, že kumulativní efekty opakovaného vystavení matky toxickým látkám můžou u geneticky-citlivějších děti nastartovat autismus. Chtěli jsme ověřit korelaci mezi bydlištěm matky v oblasti USA s toxickou environmentální zátěží a výskytem autismu. Studie prokázala, že v oblastech s nejvyšší toxickou zátěží je největší výskyt poruch autistického spektra a naopak.

9. Vliv neurotoxinů na neurovývinové poruchy
DeSoto MC.
Neurotoxicology. 2009 May;30(3):331-7.
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/19442816

Poslední výzkumy naznačují, že osoby s poruchami autistického centra mají značně zvýšené hladiny různých toxinů a pravděpodobně mají sníženou schopnost detoxikace a také, že výskyt poruch autistického centra může být větší v oblastech s větším znečištěním. Studie prokázala souvislost mezi sídlem školy v znečištěné oblasti a výskytem poruchy autistického spektra (t (332)=3.84, p=.0001.)

10. Rizikové faktory životního prostředí na autismus - mají na svědomí vznik nových genetických mutací, které přispívají k autismu?
Kinney DK, Barch DH, Chayka B, Napoleon S, Munir KM.
Med Hypotheses. 2010 Jan;74(1):102-6. Epub 2009 Aug 21.
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/19699591

Poslední výzkum prokázal, že množství geneticky-rizikových faktorů u autismu jsou nové mutace. Zkoumali jsme hypotézu, že jiné environmentální faktory, které se dávají do souvislosti s vyšším rizikem pro vznik autismu by mohly být mutagenní a přispět k rozvoji autismu tím, že by vytvořili nové genetické mutace. Na základě mapování výsledků nedávných výzkumů jsme identifikovali 9 environmentálních faktorů, u kterých se jeví, že zvýšené vystavení rodičů těmto faktorů přináší zvýšené riziko vzniku autismu. Pět z těchto faktorů - rtuť, kadmium, nikel, trichlorethylen a vinyl chlorid jsou prokázané mutagény. Další čtyři - včetně bydliště v urbanizovaných oblastech, "vyšší" zeměpisná šířka, větší oblačnost - mají souvislost s nižším vystavením slunečnímu záření a zvýšenému riziku nedostatku vitamínu D, který hraje významnou roli v rámci opravy chyb DNA a ochrany těla před oxidativním stresem.

Teorie nových mutací by mohla pomoct s vysvětlením, proč pravděpodobnost výskytu autismu (u druhého dvojčátka) je významně vyšší u jednovaječných dvojčat než u dvojvaječných. Tato teorie by taky mohla vysvětlit vysoký výskyt autismu a nízkou plodnost autistů.

11. Souvislost mezi genetickými mutacemi a autismem
Sebat J et al.
Science. 2007 Apr 20;316(5823):445-9.
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/17363630


12. Sulfhydryl-reaktivní kovy a autismus
Kern JK, Grannemann BD, Trivedi MH, Adams JB.
J Toxicol Environ Health A. 2007 Apr 15;70(8):715-21.
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/17365626

Studie se zabývala rozdílem mezi obsahem sulfhydryl-reaktivními kovy(rtuť, olovo, arzén a kadmium) ve vlasech 45 autistických dětí (1-6 letých) ve srovnání s 45 zdravými děti stejného věku, pohlaví a rasy. Některé výzkumy, např. Holme et al. (2003) prokazují, že autistické děti mají sníženou schopnost detoxikace ve srovnání se zdravými dětmi. Naše studie prokázala, že výskyt arzénu, kadmia a olova byly měly ve vlasech autistických dětí významně nižší zastoupení než u kontrolní skupiny. Co se týče rtuti, její výskyt u autistických dětí byl také nižší, nicméně nedosáhl statistické významnosti.

13. Léčení autistických dětí s thiamine tetrahydrofurfuryl disulfide: pilotní studie
Lonsdale D, Shamberger RJ, Audhya T.
Neuro Endocrinol Lett. 2002 Aug;23(4):303-8.
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/12195231
http://www.nel.edu/23_4/NEL230402A02_Lonsdale.htm

Jedná se o pilotní studii zkoumající klinické a biochemické výsledky použití thiamine tetrahydrofurfuryl disulfide (TTFD) na autistické děti.
Na vzorku 10 dětí jsme aplikovali 50 mg rektální čípek TTFD 2x denně po dobu 2 měsíců. Sledovali jsme erythrocyte transketolase (TKA), thiamine pyrophosphate effect (TPPE), moč pacientů na začátku, po 30 a po 60 dnech léčby, koncentrace SH-reaktivních kovů, proteiny, sulfáty, sulfity, thiosulfate a thiocyanate. Také jsme sledovali koncentraci kovů ve vlasech.
Výsledky: Na začátku studie jsme u 3 z 10 pacientů pozorovali nedostatek thiaminu. Moč u 6 pacientů obsahovala arzén ve větší koncentraci než u kontrolní, zdravé skupiny, u všech 10 autistických pacientů jsme v moči našli stopy rtuti. Během aplikace TTFD jsme pozorovali u dvou dětí zvýšený obsah kadmia v moči a u jednoho dítěte zvýšený obsah olova, u jednoho dítěte zvýšený obsah niklu. Koncentrace sulfurových metabolitů v moči autistických dětí se nelišil od vzorku zdravých dětí.
Závěr: Jeví se, že TTDF má pozitivní vliv na některé autistické děti, jelikož 8 z 10 dětí se klinicky zlepšilo. Domníváme se, že existuje souvislost mezi stále se zvyšujícím výskytem této nemoci a přítomnosti SH-reaktivních kovů v moči, především arzénu.

14.Analyses of toxic metals and essential minerals in the hair of Arizona children with autism and associated conditions, and their mothers.
Adams JB, Holloway CE, George F, Quig D.
Biol Trace Elem Res. 2006 Jun;110(3):193-209.

15. Mercury, lead, and zinc in baby teeth of children with autism versus controls.
Adams JB, Romdalvik J, Ramanujam VM, Legator MS.
J Toxicol Environ Health A. 2007 Jun;70(12):1046-51.

Přeložila Boba. Originál článku najdete nahttp://www.autism.com/fam_aar_2010_22_pollutants.asp